Vánoční kometa: Co zářilo nad Betlémem?

Vánoční kometa: Co zářilo nad Betlémem?
Sdílej
 
Vánoční kometa je symbol provázející tyto svátky už staletí. Podle legendy se zjevila při narození Ježíše Krista, aby mudrcům zvěstovala, že Mesiáš, jehož příchod dlouho očekávají, je již na světě.


 

Kolik pravdy je však na této legendě? Moc ne. Slavná vánoční kometa ve skutečnosti vůbec žádnou kometou nebyla. V původní verzi příběhu o narození Ježíše se totiž mluví o Betlémské hvězdě. Kometa se z ní stala až ve 14. století, kdy jistý italský malíř ovlivněn pozorováním Halleyovy komety přidal na své fresce zářivé hvězdě ohon. Jeho zobrazení Betlémské hvězdy jako komety se pak ujalo a začalo se vyskytovat mnohem častěji.

Hvězda, jenže která?

Ale jaká hvězda mohla být natolik jasná, že by si ji lidé mohli spojovat s příchodem Mesiáše? Asi žádná z hvězd by takové divadlo neuměla připravit. Musíme se tedy poohlédnout po jasnějších tělesech noční oblohy a to jsou planety. Zajímavý planetární úkaz mohli lidé pozorovat 10 let před naším letopočtem. Šlo o přiblížení Jupitera a Venuše. Po Slunci a Měsíci jsou tato tělesa nejjasnějšími na nebi. Společnými silami by tedy vytvořily zářivé seskupení, jež se lidem do paměti vrylo jako Betlémská hvězda.

Halleyova kometa

Co uvidíme na Ježíška

Letošní Štědrý den se bude muset obejít bez komety, to ale zdaleka neznamená, že noční obloha nebude zajímavá. Jupiter zazáří hned po západu Slunce a bude první, co spatříme na stmívající se obloze. Kolem osmé hodiny večer se k němu přidá vycházející Měsíc a nejjasnější hvězda na nebi - Sírius. Hodinu po půlnoci se nad východní obzor vyšvihne i planeta Saturn a za další tři hodiny nejjasnější z planet - zářivá Venuše. Ta bude dominantou oblohy až do východu Slunce, které s sebou přinese První svátek vánoční.


Přehlídka komet

Komety svými zjeveními děsí i udivují lidstvo už tisíce let. Pojďme se společně podívat na ty nejzajímavější, jež se k nám podívaly v posledních desetiletích.

Hale-Boppova kometa

Úžasnou podívanou nám v posledních letech předvedla kometa Hale-Bopp. Okem byla vidět jeden a půl roku a nejjasněji zazářila počátkem roku 1997. Doposud je natolik jasná, že ji velké dalekohledy pořád ještě vidí a uvidí ji pravděpodobně až do roku 2020. Na další představení této vlasatice však nemá smysl se těšit. Vrátí se za víc jak dvě tisíciletí.

Halleyova kometa

Halleyova kometa nás provází už velmi dlouhou dobu. První záznam o jejím pozorování pochází od čínských astronomů a je starý 2250 let. Kometa se k nám vrací jednou za 75 let, při každém obletu však ztrácí stovky tun své hmoty, protože ji doslova rozsypává po dráze. Při jejím posledním přiblížení v roce 1986 už byla velice slabá a příště už ji bez použití dalekohledu zřejmě neuvidíme.

Kometa Hale-Bopp

Kometa Encke

Nejčastěji je u nás na návštěvě kometa Encke. K Zemi se vrací jednou za tři a čtvrt roku, a to díky působení Jupitera. Svou mohutnou silou si totiž kometu přitáhl k sobě už tehdy, kdy poprvé přiletěla do sluneční soustavy. Od té doby ji už dále než za svou dráhu nepustí. Toto vězení je však pro nás spíše potěšením. Díky němu byla kometa Encke pozorována už 59x.

Kometa Holmes

Největší skok v popularitě prožila kometa Holmes. Objevena byla už na konci 19. století, ale patřila k velice slabounkým a bezvýznamným kometám. Vše se ale obrátilo při jejím návratu v roce 2007, kdy v průběhu jednoho dne zjasnila natolik, že bylo možné ji vidět okem. Zjasnění takových rozměrů zatím nebylo nikdy pozorováno, a tak se původně neznámá kometa Holmes zapsala do astronomických dějin, a navíc nám ještě připravila úchvatnou podívanou.

Westova kometa

V roce 1975 se na nebi objevila kometa, která nám dokázala, že není pouze „nočním ptákem“. Byla totiž natolik jasná, že několik dní bylo možné kometu spatřit i na denní obloze. Nese jméno svého objevitele - West. Zda se k nám kometa West někdy vrátí je však tak trochu záhadou. I kdyby byla její dráha uzavřena, kometa po ní nedocestuje dřív než za půl milionu let.


Co je to kometa?

Komety jsou malá tělesa sluneční soustavy tvořená ledem a prachem. Ne náhodu se často přirovnávají ke špinavým sněhovým koulím. Daleko za dráhou poslední planety sluneční soustavy bychom jich našli tisíce. Když však tyto několikakilometrové balvany přiletí do blízkosti Slunce, led se začne rychle vypařovat a vytváří kolem kamenného jádra rozsáhlou plynnou obálku. Tlakem slunečního záření je pak obálka deformovaná do dlouhého ohonu.

 

Co dělá Vánoce Vánocemi

Co dělá Vánoce Vánocemi

Vánoční stromeček: Móda z Německa

Vánoční stromeček: Móda z Německa

15 nejdivnějších vánočních ozdob

15 nejdivnějších vánočních ozdob

Král Herodes: Muž proslavený krutostí

Král Herodes: Muž proslavený krutostí

Nejlepší filmy roku 2016

Nejlepší filmy roku 2016

Nejlepší knihy roku 2016

Nejlepší knihy roku 2016

Autor

Zuzana Sobotková

 

Články odjinud