Makak chocholatý (Macaca nigra) je endemit, žije pouze v severovýchodním cípu ostrova Sulawesi (Celebes). Jeho stavy se za poslední roky natolik snížily, že byl zařazen do kategorie druh kriticky ohrožený vyhynutím.
Místní obyvatelé je i přesto zabíjejí. Považují makaky za škůdce, kteří plení jejich plantáže, a loví je pro maso. Bohužel to jde snadno, tito makakové nejsou plaší a před lidmi neutíkají.
Jak zachránit makaky?
Jediné místo na ostrově, kde se makakům dostává plné ochrany, je rezervace Tangkoko v nejsevernějším části ostrova. V roce 2006 tady byl založen mezinárodní projekt Makak chocholatý, jehož se účastní vědci z celé řady světových vědeckých institucí.
Makaky žijící v rezervaci studují, aby o nich získali co nejvíc informací nutných pro jejich záchranu. Jednou z dílčích studií, jejíž výsledky byly nedávno zveřejněny, bylo sledování vztahu samců k mláďatům narozeným v tlupě.
Vysoká úmrtnost mláďat
Počet mláďat, která se dožijí dospělosti, je klíčový pro udržení životaschopné populace. Již předchozí studie ale poukázaly na vysokou úmrtnost mláďat makaků chocholatých – 20 % jich nepřežije první rok života.
V tomto období je chrání hlavně matky, ale důvod mají i samci, protože jsou pokračováním i jejich genů. Problém je, že tito makakové žijí ve smíšené tlupě, v níž se samice páří s několika samci. Ti si proto nemohou být jistí, které z mláďat je právě to jejich.
Testy otcovství
To naopak přesně zjistili vědci. Z trusu získali genetické informace všech jedinců v tlupě a podle nich určili otce každého narozeného mláděte. To, zda samci dovedou rozlišit své potomky od cizích a chrání je, zjišťovali podle jejich reakcí na zoufalý křik mláďat, která se ocitla v nebezpečí, obvykle při napadení nepříbuzným samcem.
Výsledky je docela překvapily. Na rozdíl od celé řady jiných primátů samci těchto makaků vyslyší volání mláďat o pomoc jen málokdy.
Brání své vlastní
Přesto v případech, kdy ohroženému mláděti přišel samec na pomoc, šlo téměř vždy o jeho vlastní potomky. Podle vědců to celkem spolehlivě odhadne podle určitého klíče. Na úzkostný křik mláďat reagovali hlavně vůdci tlupy, často šlo navíc o mláďata, s jejichž matkami se přátelili.
V obou případech totiž bylo téměř jisté, že právě oni jsou jejich otci. Vysoce postavení samci však někdy chránili i mláďata samic, jejichž místo v sociálním žebříku tlupy bylo nízké a samy by své mládě neochránily.
Vyhýbají se konfliktu?
Otázkou zůstává, proč se samci tak málo zapojují do ochrany mláďat. Vědci se domnívají, že důvodem je jejich větší počet v tlupě, což vede k neustálému soupeření o vůdčí postavení. Málokterý si svou pozici udrží déle než rok.
Proto svůj čas raději věnuje páření se samicemi (tj. plození dalších potomků) a neriskuje při ochraně mláděte souboj s jiným samcem, ve kterém by o svou pozici mohl přijít nebo dokonce utrpět vážné zranění. Potvrzení této teorie však bude vyžadovat další výzkum.
Makak chocholatý:
Společenské opice
Makakové chocholatí patří k menším druhům makaků, samci jsou 50-60 cm dlouzí a váží kolem 10 kg. Žijí v početných tlupách, ty svého času mohly čítat až 100 jedinců. V současné době, kdy se jejich populace snížila, jsou tlupy méně početné: Ve třech, které vědci sledovali po dobu tří let, žilo 13 až 25 dospělých samic společně se 4–11 dospělými samci.
