Američtí kondoři krocanovití jsou mrchožrouti. Na svých širokých křídlech létají nízko nad krajinou a zrakem a pro ptáky nezvykle citlivým čichem pátrají po zdechlinách. Mrchožravý způsob života však od kondorů vyžaduje nejen dobré oči a nos, ale i dobrý žaludek. Hodně dobrý, vzhledem k tomu, že rozkládající se maso je plné smrtelně nebezpečných patogenních bakterií.
Ničitel bakterií v žaludku
Ze školy víme, že trávicí šťávy v žaludku jsou velmi kyselé (mají velmi nízké pH). To má dvojí význam: Kyselina aktivuje některé trávicí enzymy a také ničí některé patogenní bakterie, které se spolu s potravou mohou dostat do trávicího traktu.
Žaludeční šťávy v lidském žaludku dosahují hodnot pH mezi 1 a 2. Na některé bakterie to stačí, na jiné je to málo. V žaludku kondorů krocanovitých (Cathartes aura) se ale hodnota pH se pohybuje těsně nad nulou, což spolehlivě zahubí i ty nejodolnější a nejsmrtonosnější bakterie včetně původců obávaného antraxu a botulismu.
Efektivní zbraň
Extrémně nízké pH svých žaludečních šťáv kondoři krocanovití užívají nejen při krmení, ale také jako efektivní zbraň proti predátorům. Pokud vám na ruce nedej bože vyteče kyselina z autobaterie, skončíte na pohotovosti s těžce poleptanou kůží. A přesně to samé se stane tomu, kdo nějak ohrozí nebo jen hodně vyděsí kondora krocanovitého. Dokonce se ho nemusí ani dotknout!
Poleptaný predátor
Kondoři krocanovití jsou sice velcí, s mohutnými drápy a úctyhodným zahnutým zobákem, ale jejich bojové schopnosti za moc nestojí. Troufne si na ně řada predátorů včetně psovitých šelem, orlů, sov a dokonce i takoví rackové. Kondoři se ovšem během evoluce naučili využít sílu nízkého pH jako zbraň. Na útočícího predátora doslova vystřelí lepkavý a silně páchnoucí obsah svého žaludku, který mu poleptá kůži a oči.
Zásah na 3 metry
Se svým kyselinovým útokem krocan ani nemusí čekat do poslední chvíle, protože jeho defenzivní (obranné) zvracení má až třímetrový dosah. Vyprázdnění žaludku také okamžitě sníží hmotnost těla a usnadní napadenému kondorovi vzlet a únik do vzduchu.
Obranné zvracení není jedinou cestou, jakou kondoři krocanovití využívají své žaludeční tekutiny. Kromě nepřátel občas pozvrací i své vlastní končetiny – pravděpodobně proto, aby je zbavili nebezpečných bakterií poté, co je postavili přímo do zdechliny. Je to svérázná hygiena, ale očividně funguje.
Bojovníci za atmosféru
Jakkoli nám možná kondoři krocanovití a to, co dělají, připadá nechutné, jejich ekologický význam je nesporný. Kromě toho, že odklízením zdechlin chrání před onemocněním méně odolná zvířata, prospívají i atmosféře. Zdechlinu totiž obvykle sežerou ještě dřív, než se začne rozkládat a uvolňovat do ovzduší skleníkové plyny. V roce 2022 vědci spočítali, že kondoři z celé Ameriky tak ročně zadrží asi 12 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Kondoři jsou prostě podceňovaní superhrdinové.
Varování rodičům!
Obranné zvracení u ptáků v Česku
Obranné zvracení najdeme i u půvabnějších ptáků, než jsou kondoři krocanovití. Mandelík hajní (Coracias garrulus) je středně velký pták s překrásně zbarveným peřím, který se živí hmyzem a jinými bezobratlými živočichy. U nás se vzácně vyskytuje na Moravě.
Mandelíci hnízdí v dutinách nebo v budkách, kde se z vajíček vylíhne 4 až 6 mláďat. Pokud se tato mláďata ocitnou v ohrožení, na rozdíl od kondorů nepozvrací útočícího predátora, ale sama sebe. Tekutina z jejich žaludků je oranžově zbarvená a silně a odpudivě páchne. Predátora tak mladí mandelíci dokonale znechutí. Zápach navíc slouží jako varování pro jejich rodiče, že v okolí hnízda nemusí být bezpečno.
