Klokani (čeleď Macropodidae) nejsou jediní savci, kteří se pohybují skákáním po zadních končetinách. Obdobný způsob pohybu najdeme u některých hlodavců a dokonce i u primátů.
Klokánci:
Menší příbuzní s ovíjivým ocasem
Klokánci (čeleď Potoroidae) jsou menší a nenápadnější příbuzní klokanů. V klidném pohybu hopkají podobně jako zajíci, na útěku dělají velké skoky podobně jako klokani. Od nich je odlišuje i částečně ovíjivý ocas.
Tarbíci:
Pouštní akrobati s bleskovou reakcí
Drobní hlodavci tarbíci (podčeleď Dipodinae) mají v poměru k tělu extrémně prodloužené zadní končetiny. Tarbíci a jejich příbuzní frčkové žijí v pouštích a polopouštích Starého světa, aktivní bývají v noci. Jejich zadní končetiny mají srostlé nártní kosti, což tarbíkům umožňuje provádět bleskové skoky o délce až tří metrů. Dlouhý ocas zakončený štětičkou přitom funguje jako kormidlo.
Noháči:
Mix zajíce a klokana z Afriky
Afričtí hlodavci noháči (čeleď Pedetidae) vypadají jako kříženec mezi zajícem a klokanem. Dlouhé a silné zadní končetiny s mohutnými drápy jim kromě skákání po dvou slouží i k efektivnímu hloubení rozsáhlých podzemních systémů. V klidu hopkají jako králíci, v ohrožení utíkají se sériemi až dvoumetrových skoků. Dlouhý a hustě osrstěný ocas opět plní funkci dynamického stabilizátoru.
Komby:
Nejlepší skokani mezi primáty
Nejlepšími akrobaty mezi africkými primáty jsou noční komby (čeleď Galagonidae). Zadní končetiny jsou výrazně delší než přední, s prodlouženými nártními kostmi. Umožňují dlouhé skoky v téměř svislé poloze, kterými komba dokáže překonat čtyř- až pětimetrovou vzdálenost mezi dvěma stromy. Při dopadu se uplatní i dlaně a chodidla s „protiskluzovými“ kožovitými polštářky.
Tarbíkomyš a vakomyš:
Specialisti na přežití
Severoamerické tarbíkomyši (rod Dipodomys) se podobají tarbíkům, ale patří do úplně jiné čeledi hlodavců. Prodloužené zadní končetiny jsou velmi silné. Tarbíkomyš díky nim dokáže nejen hopsat jako miniaturní klokan, ale také vymrštit se jako pružina do až dvouapůlmetrové výšky. Je to únikový manévr, který tarbíkomyši používají proti chřestýšům.
Vačnaté australské vakomyši (rod Antechinomys) disponují tak dlouhými a tenkými končetinami, že vypadají, jako by se při pohybu ani nedotýkaly země. Na rozdíl od skákajících hlodavců vakomyš nekličkuje jen proto, aby unikla predátorům. Její skoky jsou součástí aktivní lovecké strategie – díky nim může rychle překonat otevřená prostranství a překvapit hmyz nebo drobné plazy, kterými se živí.
