Strategie predátorů: Netopýři loví jako lvi
V přírodě se většina predátorů řídí nepsaným pravidlem: Pokud jste velcí, lovíte velkou kořist. Máte totiž dostatečné energetické zásoby k tomu, abyste si mohli dovolit množství neúspěšných loveckých pokusů, po kterých nějakou dobu budete o hladu.
Pokud jste malí, byla by pro vás tahle strategie příliš riziková. Budete proto lovit kořist mnohem menší, než jste sami, takovou, kterou snadno zdoláte a u které vám selhání nehrozí. Příkladem velkého predátora je lev, tím malým může být netopýr. Ale ne každý.
Sledovací zařízení pro letouny: Co odhalily netopýří batůžky?
Vědci z dánské Aarhuské univerzity popisují, že devět druhů masožravých netopýrů se chová spíš jako lvi než jako ti netopýři, kteří loví hmyz. Při lovu se zaměřují na relativně velkou, málopočetnou kořist, jejíž získání není úplně snadné.
Tito netopýři tedy riskují neúspěch stejně jako lvi. Jak ale takovou strategii dokážou přežít, když jsou nesrovnatelně menší než lvi, mají rychlejší metabolismus a jíst potřebují častěji?
Aby to zjistili, vyvinuli vědci miniaturní sledovací zařízení. Lehoučký „batůžek“, který zaznamenává a vysílá údaje o poloze, letové výšce a rychlosti letícího netopýra. Zároveň nahrává zvuk včetně echolokačních signálů, pomocí nichž se netopýři orientují a lokalizují kořist.
Listonos žábožravý: Nejúspěšnější lovec v pralesích Panamy
Sledovací batůžky vědci připevnili na záda dvaceti listonosů žábožravých (Trachops cirrhosus), kteří žijí v pralesích Panamy. Tito netopýři jsou aktivní lovci, před kterými nejsou v bezpečí žáby, ryby ani malí savci.
Získaná data ukazují, že listonosové používají podobnou strategii jako lvi – na kořist si počíhají, aby ji pak mohli překvapit prudkým útokem. A mezi jednotlivými útoky v klidu odpočívají.
„Lví strategii“ však listonosové žábožraví kombinují s mimořádně citlivými netopýřími smysly – zrakem, sluchem i echolokací. Výsledkem je, že jsou jako lovci efektivnější než lvi, vědci je dokonce považují za jedny z nejúspěšnějších predátorů, jací žijí na Zemi.
Jak netopýři loví ptáky? Unikátní záběry z dronů a batůžků
Netopýrů, kteří loví ryby, žáby a drobné savce, je hodně. Mezi víc než 1300 žijícími druhy netopýrů a kaloňů, které společně tvoří řád letounů (Chiroptera), jsou ale jen tři lovci ptáků. V netopýřím trusu se nacházejí zbytky peří a ptačích kůstek, dlouholetou otázkou ale bylo, jak je netopýři dokážou ulovit.
Pták není nijak malá kořist a jeho letové schopnosti se těm netopýrím víc než vyrovnají. Odpověď jsme nyní – přinejmenším u jednoho druhu netopýrů – získali opět díky vědcům z Aarhuské univerzity a jejich sledovacím batůžkům.
Netopýr obrovský: Největší druh v Evropě loví červenky za letu
Tentokrát vědci sledovacími batůžky vybavili čtrnáct netopýrů obrovských (Nyctalus lasiopterus). Tento druh, který u nás žije na jižní Moravě, je vůbec největším evropským druhem netopýra. A jak se zdá, ptáci jsou jeho hlavním zdrojem potravy.
Data ze sledovacích batůžků ukázala, že tito netopýři kořistí v hejnech ptáků, kteří během migrace letí během noci ve velké výšce. Tažných ptáků během každoročních sezonních migrací proletí Evropou miliardy a jejich masivní hejna představují obrovský zdroj potravy, který je ale pro naprostou většinu predátorů nedostupný. Ne tak pro netopýry obrovské.
Být virtuálními svědky útoku netopýrů na letící ptáky se vědcům povedlo ve dvou případech. Netopýři se z výšky 400 metrů náhle rychlým letem téměř střemhlav vrhli k zemi za doprovodu krátkých a rychle po sobě následujících echolokačních signálů.
Jeden útok skončil neúspěšně, protože vědci nezaznamenali žádné zvuky odpovídající uchvácení ptačí kořisti. Na rozdíl od druhého případu, kdy netopýr obrovský polapil, zabil a za letu sežral červenku obecnou (Erithacus rubecula). Což je mimořádný výkon vzhledem k tomu, že tento pták váží asi polovinu toho, co netopýr.
Nahrávka zaznamenala volání o pomoc i zvuky žvýkání
Na zvukové nahrávce je zaznamenáno jak stresové volání ulovené červenky, tak následné zvuky žvýkání. Vědci se domnívají, že netopýr obrovský ptáčka zabil kousnutím, oddělil a odhodil jeho křídla a stále ještě v letu začal požírat tělo kořisti.
Konzumace červenky mu zabrala asi 23 minut, během kterých stále letěl ve velké výšce. To je zásadní rozdíl oproti dravým ptákům, kteří uloveného ptáka začnou jíst až na zemi. Odhazování ptačích křídel dokládají jejich nálezy v místech, kde netopýři loví. Vědci na nich také našli stopy po zubech a DNA netopýrů obrovských.
Tím, že se křídel zbaví, sníží odpor vzduchu a hmotnost kořisti. Podobně to ostatně dělají i hmyzožravé druhy netopýrů, když uloví například velkou můru.
Kdo loví netopýry? Přirození nepřátelé od hadů po dravce
Jakkoli jsou ale netopýři mimořádně úspěšní lovci všech možných dalších živočichů, velmi dobře znají i roli kořisti. Ulovit je totiž dokáže docela velký počet plazích, ptačích i savčích predátorů. V tropech se do jeskyní, kde netopýři vyspávají, vydávají na jejich lov hadi – hroznýši, krajty i bojgy.
Lapit netopýra jsou schopné některé druhy gekonů (a dokonce i velcí tropičtí pavouci a stonožky). Velmi úspěšné lovce netopýrů najdeme mezi suchozemskými šelmami. Lasicovité šelmy pronikají do jejich úkrytů, kočky je loví za nízkého letu nebo když spadnou na zem, mývalové se za nimi vydávají do jeskyní a dutin stromů.
Největší predační tlak: Okřídlený lovec, okřídlená kořist
Největšímu predačnímu tlaku však netopýři čelí ze strany dravých ptáků a sov. Zranitelní jsou především ve chvílích, kdy hromadně odlétají nebo se naopak vracejí do svých jeskyní. Sokolovití i jestřábovití ptáci jejich zvyky znají a na netopýry čekají. Využívají toho, že netopýři jsou při vletu nebo odletu z jeskyní relativně pomalí a navíc se pohybují v hustém hejnu, což dravým ptákům zvyšuje šanci na úlovek.
Sovy zase využívají výhodu, kterou jim poskytuje jejich měkké peří. Létají zcela neslyšně a navzdory jejich výbornému sluchu dokážou netopýry překvapit. Občas netopýry ukořistí také volavky, které loví jedince létající nízko nad vodní hladinou.
Potkan jako hrozba: Proč inteligentní hlodavci zabíjejí netopýry?
Důkaz z infračervené kamery: Unikátní video zachycuje potkana obecného při útoku na netopýra vodního přímo za letu • Zdroj: Florian Gloza-Rausch, Anja Bergmann, Mirjam Knörnschild
Spektrum obratlovců, kteří aktivně loví netopýry, se letos překvapivě rozšířilo o další významný druh – potkana obecného (Rattus norvegicus). Zásluhu na tom mají vědci z Muzea přírodní historie v Berlíně, kteří na severu Německa umístili infračervené kamery do dvou klíčových útočišť netopýrů vodních (Myotis daubentonii) a netopýrů řasnatých (Myotis nattereri).
Na jednom z prvních pořízených záběrů spatřila vedoucí výzkumu Mirjam Knörnschildová velkého potkana, jak postává na zadních, čenichá a ocasem vyvažuje rovnováhu. V jednu chvíli se natáhne do výšky a uchvátí prolétujícího netopýra.
Lehce šokovaná vědkyně to považovala za ojedinělou bizarní událost, ale další záběry ji vyvedly z omylu. Ukázaly, že potkani lovící netopýry nejsou na netopýřích zimovištích v severním Německu ničím výjimečným.
Důkaz z infračervené kamery: Unikátní video zachycuje potkana obecného při útoku na netopýra vodního přímo za letu • Zdroj: Florian Gloza-Rausch, Anja Bergmann, Mirjam Knörnschild
Draví a vysoce inteligentní hlodavci se jednoduše naučili posedávat na římsách a číhat, až některý netopýr přistane nebo se za letu přiblíží na vzdálenost, na jakou je potkan schopen doskočit.
Vědci nafilmovali třicet takových loveckých pokusů, z nichž třináct bylo z pohledu potkana úspěšných a skončilo zabitím a sežráním netopýra. Na podlaze zimoviště pak našli pozůstatky nejméně padesáti dvou dalších ulovených netopýrů.
Efektivní lov dělá vědcům starosti: Nebezpečí hrozí všem
Vše nasvědčuje tomu, že potkani netopýry loví cíleně, systematicky a dost efektivně na to, aby to vědcům dělalo starosti. Obavy mají ze dvou věcí. První je, že tento kontakt mezi netopýry a potkany povede k mezidruhovému přenosu původců chorob. Připomeňme si, že mezi netopýry kolují některé velmi nebezpečné viry.
Jejich přenos na potkany by teoreticky mohl zvýšit riziko jejich dalšího přenosu na člověka. Druhá obava se týká samotných netopýrů, kteří čelí mizení životního prostředí, světelnému znečištění, chorobám i změnám klimatu. I malý počet potkanů by mohl zabít tisíce netopýrů ročně a přispět tak k jejich ohrožení vyhynutím.
