Netopýři často sdílejí s lidmi společné prostředí, velká města nevyjímaje. Přesto si stále udržují mnohá tajemství. Až dosud jsme například nevěděli, jak velké množství potravy potřebují v různých ročních obdobích a zda ji pokaždé najdou dostatek, aby nejen přežili, ale měli i dost sil potřebných k energeticky náročnému letu.
Měření tepu netopýrů
Odpověď na tyto otázky nedávno našli vědci z německého Institutu Maxe Plancka. Předpokládali, že stejně jako u lidí i u netopýrů prozradí okamžitou spotřebu energie frekvence srdečního tepu. A právě ten se jim podařilo změřit u volně žijících netopýrů rezavých.
Zdánlivě jednoduchý úkol si vyžádal dosud nepoužité metody. Především museli výzkumníci vyvinout miniaturní vysílač tepové frekvence, který umístili netopýrům na tělo. Vážil necelý gram a na těle ho nosili několik dní.
Pronásledování lovců v malém letadle
Vědci potřebovali údaje o srdečním tepu za celou dobu čtyřiadvacetihodinové aktivity netopýřího jedince. Ve dne nebyl s příjmem signálu problém – sledovaní netopýři odpočívali v dutině stromu nebo v netopýří budce. Horší to bylo večer, když netopýr vylétl z úkrytu na lov.
Vysílaný signál měl dosah sotva pár set metrů, zatímco netopýr během lovu urazí v krátké době vzdálenosti i několika kilometrů. Pokud vědci chtěli sledovat některého jedince vybaveného vysílačem alespoň hodinu nepřetržitě, nezbylo jim, než ho na jeho lovecké výpravě doprovázet v malém letadle.
Jarní torpor
Výsledky výzkumu ale přinesly řadu nových poznatků. Především se ukázalo, že na jaře mají netopýři spotřebu energie o více než 40 % nižší než v létě. V tomto období energií šetří, protože venku je ještě málo hmyzu. Ve dne proto upadají do jakéhosi krátkodobého „zimního spánku“ – torporu, při němž jim tepová frekvence klesá na pouhých šest úderů za minutu.
Neuvěřitelný výkon ale podává jejich srdce v okamžiku, kdy se probudí a vzlétnou: Během několika minut se jejich srdeční tep zrychlí na 900 úderů za minutu! Je to tak rychlá frekvence, že přijímané signály zní lidskému uchu jako vysoký souvislý tón.
Příprava na páření
V létě naopak netopýři nespí vůbec. V tomto období je všude plno hmyzu, takže vydanou energii snadno doplní. Samci mají navíc její spotřebu ještě o něco vyšší, protože se připravují na podzimní páření a část energie spotřebují pro tvorbu spermií. Na lovu proto stráví dvakrát delší čas než na jaře a za jedinou noc spořádají 33 letních chroustků (r. Amphimallon) nebo více než dva a půl tisíce komárů!
Výhled do budoucna
Z výsledků je patrné, že se u netopýrů výdej energie a její doplňování lovem v průběhu roku mění. Mimo to se zdá, že netopýři jsou schopni přizpůsobit se okamžité nabídce hmyzu a v době jeho nedostatku energií šetřit.
Potvrdit tuto domněnku by měl navazující výzkum. Přesto mohou nově získané znalosti vědcům pomoci předpovědět, zda se netopýři dokážou v budoucnu vyrovnat s probíhajícími klimatickými změnami a jak se jim bude v nových podmínkách dařit.
Netopýr rezavý:
Velký lovec
Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) je jedním z našich největších a také nejběžnějších druhů netopýrů. Dává přednost lovu v otevřeném prostoru - nejčastěji loví ve velkých výškách větrem unášený drobný hmyz.
V rybničnatých oblastech ho lze zastihnout přímo nad volnou hladinou rybníků, kde jsou jeho hlavní kořistí komáři, zatímco ve městech nepohrdne nabídkou hmyzu přilákaného k výbojkám veřejného osvětlení. Na lov často vyletuje ještě za světla, takže ho lze díky jeho velikosti proti obloze dobře pozorovat.
