Smích zvířat: Rozesmátí primáti, psi, lišky, krávy a lachtani

Hlasitě se smějí nejen lidé, ale i naši blízcí příbuzní, primáti. Nové výzkumy ukazují, že to dokáže mnohem víc zvířat. Výzkumníci si všimli, že spousta zvířat včetně psů, lišek, krav, kosatek nebo lachtanů vydává při společenských hrách specifické zvuky, kterými se v jiných situacích neozývají. Smích je pro zvířata zřejmě stejně důležitý jako pro lidi, dělá totiž přátele.

Společný smích nám pomáhá navazovat a upevňovat vzájemné sociální vztahy. Výrazně slyšitelným smíchem dáváme svému okolí najevo, že máme dobrou náladu, že si hrajeme, zažíváme něco veselého či legračního. A současně jím zveme i ostatní, aby se k naší zábavě připojili.

Hra pro život: hrou si zvířata prodlužují mládí

Pozvánka ke hře

Společně si hraje i spousta zvířat, jak dokazuje celá řada studií. V nich však vědci zkoumali jen fyzické projevy her, gesta a řeč těla. Víme tak například, že primáti mají při hře stejně jako lidé tzv. hravou tvář, zatímco psi a kočky vyzývají druha ke hře úklonami či vyhrbeným hřbetem. Výzkumníci si ale všimli, že spousta zvířat vydává při společenských hrách specifické zvuky, kterými se v jiných situacích neozývají. Mohly by být obdobou lidského smíchu?

Tichý smích

Jedním z důvodů, proč se hlasům, které doprovázejí společenské hry zvířat a mohly by být smíchem, dosud nikdo nevěnoval je, že jsou poměrně tiché. Smějícího se člověka slyší nejen jeho partner, ale i všichni lidé okolo. Ale zvířata se ani při hře nemohou projevovat moc hlasitě, aby zbytečně nepřitahovala pozornost nepřátel. Jejich smích tak většinou slyší jen jejich spoluhráči.

Proč vydry žonglují? Kdo si hraje, má hlad

Studie zvířecích her

Nedávno se hlasovými projevy zvířat při hrách začali zabývat vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Sledovat „naživo“ co největší množství zvířecích druhů při hře a nahrávat jejich hlasy v přirozeném prostředí ale není dost dobře možné. Vědci se proto ponořili do zpráv a výsledků již dříve uskutečněných studií zaměřených na hry divokých zvířat a hledali v nich jakoukoliv zmínku či nahrávku zvukových projevů.

65 smíšků

Výsledky překvapily samotné výzkumníky. Zjistili, že smát se dovede nejméně 65 zvířecích druhů! Přesněji – při společné hře vydávají zvuky, které svým charakterem odpovídají lidskému smíchu. Většina z nich byli savci, a to nejen nám blízcí primáti, ale také psi, lišky, různí kopytníci (včetně domácích krav) či kosatky a lachtani. Na seznam se ale dostaly i tři druhy ptáků: andulka, papoušek kea a flétňák australský.

Jen jako

Vědci předpokládají, že smích je pro zvířata stejně důležitý jako pro lidi. Možná ještě důležitější, protože jejich hry jsou někdy docela drsné. Často připomínají spíš souboj či rvačku než hru. A právě smích zabraňuje tomu, aby se hra zvrtla ve skutečnou agresi a zvířata se vzájemně zranila. Ubezpečuje spoluhráče, že všechny ty útoky, napadání a kousance jsou jen jako, že jde o zábavu, která svému protějšku neublíží.

Zvířata nás baví: Vtipné fotky ze života v přírodě

Jak se zvířata smějí

Hlasitý lidský smích je mezinárodní, rozumí mu každý člověk bez ohledu na to, odkud pochází. Ale zvuky, které vyluzují při hře různá zvířata a jsou obdobou lidského smíchu, se tomu našemu moc nepodobají.