Opeření staříci: Proč žijí papoušci tak dlouho?

Papoušci patří k oblíbeným domácím mazlíčkům. Jejich chovatelé se ale musí připravit na to, že se o ně budou starat mnoho let.

Papoušci jsou mezi opeřenci jakousi ptačí elitou. A to hned z několika důvodů. Většina z nich se pyšní úžasnými barvami. Jsou inteligentní a vynalézaví, takže dovedou řešit různé problémy a úkoly. A co víc - mnozí jsou v poměru ke své velikosti překvapivě dlouhověcí. Právě téma délky jejich života vědce už dlouho trápilo.

Věk a inteligence

Rozlousknout tuto záhadu se rozhodli výzkumníci z německého institutu Maxe Plancka v Lipsku. A protože u mnoha jiných živočišných druhů, byla už dříve zjištěna souvislost mezi inteligencí (a tedy velikostí mozku) a průměrnou délkou života, zaměřili se i u papoušků právě na toto srovnání. Dává to smysl, papoušci mají totiž v poměru k velikosti těla větší mozek než většina ostatních ptáků. Na světě jich ale dnes žije téměř 400 druhů v nejrůznějším, často obtížně dostupném prostředí. Získat přesné údaje z přírody je prakticky nemožné.

Papoušci ze zoo

Vědci se proto zaměřili na papoušky chované v zoologických zahradách. Oslovili jich více než tisíc a shromáždili údaje o 134 tisících papoušků 244 druhů. Papoušci jsou nesmírně různorodí, jak ve svých nárocích na prostředí, tak ve svém vzhledu a velikosti. V souboru dat se tak ocitl nejmenší dnes žijící druh, papoušínek žlutotemenný (Micropsitta keiensis), vážící sotva 12 g, a vedle něj největší současný papoušek, tříkilový nelétavý novozélandský kakapo (Strigops habroptilus).

Dlouho i krátce

Když vědci srovnali délku života jednotlivých druhů, zjistili, že obrovské rozdíly jsou i ve věku, kterého se dožívají. Velcí papoušci ara či kakadu žijí v průměru více než 30 let, v chovech v zajetí jsou zaznamenány rekordy, kdy se někteří jedinci dožili až dvojnásobného věku, dokonce existují jednotlivci, kteří žili přes 80 let! Na opačném konci spektra pak stojí tzv. fíkoví papoušci, loríčci r. Cyclopsitta a Psittaculirostris, kteří se v průměru dožívají pouhých dvou let.

Co bylo dřív?

Matematické modely domněnku, že velikost mozku a inteligence spolu úzce souvisejí, skutečně potvrdily. Zásadní otázkou však zůstává vzájemný vztah mezi nimi. Vědci pro něj vypracovali dvě teorie. Podle té první je dlouhověkost výsledkem většího mozku a tudíž vyšší inteligence. Tito ptáci jsou schopni lépe řešit problémy, při nedostatku potravy vyhledat náhradní zdroje a také lépe vzdorovat nepřátelům. Druhá teorie je tak trochu opačná. Větší mozek podle ní potřebuje mnohem delší vývoj, tito ptáci proto déle dospívají a tím se prodlužuje i jejich život.

Další výzkum

Která z těchto dvou teorií je platná, však bude vyžadovat ještě další výzkum. Podle dosud získaných výsledků se zdá, že velikost mozku neovlivňuje druh potravy ani prostředí, ve kterém papoušci žijí. Určitý vliv ale může mít doba, kterou tráví společně s rodičovským párem a učí se od něj. Vědci se proto zaměří na sociální vztahy papoušků. Chtějí zjišťovat, zda velikost mozku ovlivňuje to, zda jde o druhy žijící v hejnech nebo v párech, nebo to, jakým způsobem si mezi sebou předávají znalosti a zkušenosti a učí se novým věcem.

Rekordmani v dožití

Kteří papoušci žijí nejdéle?

Vědci do svých výpočtů zanášeli průměrnou délku života jednotlivých druhů papoušků – nejedná se tedy o zaznamenané rekordy. Za nejdéle žijícího papouška označili aru arakangu (Ara macao), která se v průměru dožívá více než 35 let. A jak jsou na tom další papoušci?