V 18. století byli bobři na většině území Evropy vyhubeni. Z oblastí, kde se udržely jejich poslední zbytky, se díky ochraně začali během 20. století vracet do svých původních domovů.
Jenže příroda se za dobu jejich nepřítomnosti změnila, a tak je lidé na mnoha místech nepřivítali. Bobři kácejí stromy na nevhodných místech, zaplavují pole a ničí úrodu, podhrabávají protipovodňové hráze...
Návrat bobrů a obnova přirozených mokřadů
Přírodovědci přesto zařadili bobry mezi přísně chráněné druhy a hledají cesty, jak umožnit jejich soužití s lidmi. Už od počátku bylo zřejmé, že i když bobři někde škodí, na mnoha jiných místech jsou pro životní prostředí přínosem. Prosvětlují les a mění jeho skladbu, obnovují zaniklé mokřady a vytvářejí tak prostředí pro řadu vzácných mokřadních rostlin a živočichů.
Nedávný výzkum v severním Švýcarsku pak ukázal, že zpomalováním odtoku vody a zadržováním usazenin zásadně mění koloběh uhlíku v oblasti, čímž mohou pomáhat v boji proti globálnímu oteplování.
Jak se proměnila krajina
Vědci studovali bobry, kteří se v roce 2010 zabydleli na 800 m dlouhém úseku potoka. Původně šlo o záplavovou oblast zarostlou vzrostlými stromy. Bobři je po svém příchodu vykáceli a využili pro stavbu svých hrází.
Na místě lesa tak vznikl prosvětlený mokřad, který zcela změnil vodní režim v oblasti. Pod vodou se ocitla nejen zaplavená vegetace, ale také materiál použitý na stavbu hrází a v neposlední řadě i větve, které slouží bobrům jako zásoba potravy na zimu. Bobři tak v mokřadech „utopili“ obrovské množství organické a anorganické hmoty obsahující uhlík.
Jak bobři utopili uhlík?
Jak vzniklo úložiště uhlíku
Třináctiletý výzkum a přesné měření umožnily vědcům srovnat množství uhlíku unikajícího v podobě oxidu uhličitého do ovzduší, rozpuštěného ve vodě a odnášeného do oceánu a zadrženého v usazeninách dna před příchodem bobrů a po jejich návratu do oblasti.
Ukázalo se, že v mokřadech vytvořených bobry se uhlík ukládá až desetkrát rychleji než v krajině bez bobrů. A co víc, uložené sedimenty jsou postupně překrývány dalšími, mineralizují a stávají se tak z nich dlouhodobá úložiště uhlíku.
Bobři snižují emise
Ukládáním uhlíku bobři snižují jeho množství unikající do ovzduší v podobě oxidu uhličitého, který je jedním z hlavních skleníkových plynů zodpovědných za oteplování. Bobři a jejich mokřady se tak v budoucnu mohou stát pomocníky v boji proti klimatickým změnám způsobeným emisemi skleníkových plynů.
Výsledky výzkumu se zatím vztahují k jedné omezené lokalitě. Ale protože populace bobrů vzrůstá a šíří se na nová místa, může být časem jejich pomoc zásadní.
Čeští bobři stavějí zadarmo:
Ušetřené miliony na Brdech
Začátkem loňského roku proběhla tiskem šokující zpráva: Bobři ušetřili státu třicet milionů korun! Jak se jim to podařilo? V CHKO Brdy byla pod Padrťskými rybníky plánovaná revitalizace říčky Klabavy, která měla zajistit zadržování vody v oblasti.
Ale dříve, než došlo k její realizaci, se v oblasti usadila bobří rodinka a začala si upravovat krajinu k obrazu svému. Vybudovala hráze, vytvořila rybníčky a mokřady, přesměrovala a zpomalila odtok vody. To, co chtěli vybudovat lidé za mnoho milionů, zvládli bobři zadarmo! V současné době žijí podle odhadu ekologů v oblasti již dvě bobří rodiny a objevují se i u okolních rybníků.
