Všichni víme, že pořádná záplava nebo požár může změnit krajinu od základu. Příroda má ale i jiné stavitele než vodu a oheň. Vědci jejich činnost označují za biologické geomorfologické síly. My jim říkáme jinak: zvířata v akci. Některá kopou nory, jiná staví přehrady, další vyvracejí stromy. Na první pohled běžný zvířecí život, ale ve skutečnosti se jedná o obrovskou přestavbu krajiny.
Kdo jsou zvířecí stavitelé Země?
Nejde jen o známé bobry nebo mravence. Do zemních prací se zapojuje víc než 600 druhů živočichů včetně slonů, žížal, termitů, drobných hlodavců, ptáků, plžů, ryb nebo koz, ovcí a prasat. Planeta by bez těchto nenápadných stavitelů vypadala úplně jinak. Autoři nové vědecké studie spočítali, kolik energie zvířata vkládají do přetváření Země. A nestačili se divit.
Kdybychom všechna zvířata, co mění krajinu, spojili dohromady, vykonají ročně tolik práce, že to odpovídá asi 76 000 gigajoulům (GJ) energie. To je jako energie 200 000 malých záplav nebo 700 horských sesuvů. Jedná se přitom jen o opatrný odhad jednoho procenta energie, kterou zvířata za rok vyprodukují.
Malí dokážou velké věci: Mravenci, termiti a hlodavci v akci
Nejvíc se na přetváření Země podílí malé druhy jako mravenci a termiti. Velký vliv mají i hlodavci. Jsou početní, hbití a pořád něco přehrabují. Sloni naopak spoléhají na svou velikost. Dokážou během chvilky zničit stromy i cesty, ale oproti ostatním druhům zvířat je jich málo.
Největší vliv mají hospodářská zvířata, ačkoli mění krajinu pouze na omezené ploše pastvin a svahů, na kterých jsou vypuštěna.
Bioturbace: Jak hrabání zvířat mění půdu
Zvířata mění krajinu třemi hlavními způsoby. První z nich se jmenuje bioturbace. Jedná se o jakékoli narušení sedimentu, například hloubením chodbiček, zavrtáváním se, lezením po dně nebo hrabáním.
Stopy po bioturbaci můžete vidět v lesích, kde divoká prasata rozrývají půdu, zeminu tráví i žížaly a hmyz do ní ukládá trus. Sladkovodní raci zase rozrývají břehy a ovlivňují proudění vody i pohyb bahna a písku.
Půda je po jejich zásahu provzdušněná, kyprá, bohatší na živiny a schopná zadržet více vody. To prospívá růstu rostlin včetně hospodářských plodin a krajina je lépe připravená na povodně i období sucha.
Zvířecí stavby mění svět: Mraveniště, bobří hráze a nory
Druhým způsobem proměny krajiny je biokonstrukce, stavění. Pod nohama zvířat vznikají nové tvary v krajině, které mají vícero účelů. Z takových obřích termitišť se mohou rozhlížet po okolí gepardi. Jezevci budují síť vícegeneračních nor, mravenci zpracují tuny jehličí, listů, větviček a dalšího lesního materiálu pro svá mraveniště, bobr pokácí stromy a postaví hráz.
Nedávno se například v Brdech kvůli problémům s výstavbou nové přehrady dlouho nevědělo, co dál. Nakonec to za lidi vyřešili bobři. Osm bobrů téměř přes noc vytvořilo hráz, která zadržuje vodu stejně dobře jako plánovaná stavba. Ušetřili tak – v nadsázce – lidem 28 milionů korun.
Bioeroze: Jak zvířata narušují a přetvářejí zemský povrch
Třetím typem je bioeroze, tedy narušování nebo obrušování krajiny. Zvíře dupe, vyhrabe jamku nebo si razí cestu pod zemí a tím vznikají nové cestičky, díry nebo změny na povrchu. Želvy například svými norami mění směr odtoku vody na pahorkatinách a někdy tím spustí i menší eroze.
Platí to hlavně pro želvy myší (Gopherus polyphemus) a jejich příbuzné v Severní Americe. Tyto želvy žijí v písčitých nebo jílovitých půdách, kde si vyhrabávají dlouhé nory. Chodby nejen mění tok vody po deštích, ale také poskytují úkryt až 350 druhům zvířat. Když se noru rozhodne opustit želva, obsadí ji třeba had, žába nebo hlodavci.
Zvířecí inženýři rýpou po celém světě
Zvířecí inženýři žijí na všech kontinentech. V Americe tvarují krajinu například želvy, bobři, kapři nebo raci. V Africe mají hlavní slovo sloni a termiti. V Austrálii kopou a ryjí vačnatci, třeba klokani. V Evropě mění půdu divoká prasata a mravenci.
A to zdaleka není všechno. Zvířata přetvářejí svět od tropických pralesů až po ledové tundry. Vědci zkoumali působení zvířat na územích o velikosti 12 100 km². Nejvíc dat pochází z Evropy, Ameriky a Japonska. Dá se ale předpokládat, že kdyby stejně podrobně prozkoumali i Afriku, Sibiř, části Jižní Ameriky nebo Austrálii, výsledný počet druhů i výpočet energie by byl mnohem vyšší.
Co když zvířata zmizí?
Země se činností zvířat mění pomalu, nenápadně, ale bez přestání. Vědci varují, že když jeden z druhů, které přetvářejí krajinu zmizí, nezmizí jen daný druh. Může se s ním vytratit i tůňka, kterou by býval vytvořil, provzdušněná půda, pomalý tok vody, který zadržoval, nebo úkryt, který vykopal.
Práce zvířat je nedocenitelná. A tak až půjdete ven, zkuste si všímat mravenišť, krtinců nebo nor. Možná zjistíte, že i kolem vás se Země přetváří každý den.
Největší zvířecí stavitelé:
Mapa míst, kde zvířata mění svět
-
Severní Amerika:
bobr kanadský, želva (Gopherus), medvěd, sysel, bizon
-
Jižní Amerika:
pásovec, mravenec, rak
-
Evropa:
divoké prase, mravenec, jezevec, žížala, bobr evropský, kráva, ovce, koza
-
Afrika:
slon, termiti, buvol, hroch, dikobraz
-
Asie:
slon, medvěd, sysel
-
Austrálie:
klokan, vombat, termiti, králík, kapybara
Termiti: Architekti afrických savan
Vypadají jako drobný hmyz, ale termiti (Termitidae) by si zasloužili titul krajinný inženýr. Jejich obrovská hnízda (termitiště) mohou mít až 7 metrů na výšku, ovlivňují proudění vzduchu i vody v půdě a pomáhají udržet zeleň i během sucha. V některých oblastech vytvářejí pravidelné vzory krajiny viditelné z letadla.
Bobr: Vodní inženýr, který zadržuje vodu v krajině
Bobr (Castor spp.) staví vodní přehrady, které zpomalí tok vody a vytváří mokřady plné života. Za hrázemi vznikají tůňky, bažiny i nové louky. Voda se rozlije do okolí a zdrží se v krajině, což pomáhá i v období sucha. Bobři tak mění tvar říčního koryta, ovlivňují půdu, rostliny i další zvířata. Jedna bobří rodina může mít vliv na celý ekosystém. A pozor – bobři dokážou porazit strom silný jako lidské stehno!
Mravenec: Podzemní síla, která hýbe horami
Mravenci (Formicidae) svými stavbami přetvářejí půdu do hloubky až 2 metry a v některých oblastech přesunou za rok víc půdy než běžná eroze. Ovlivňují i šíření semen a rozkládání organických zbytků. Odhadovaná „biomasa“ všech mravenců na Zemi se pohybuje mezi 2 až 194 miliony tun. Jen pro srovnání, váha všech lidí na planetě se odhaduje na 390 milionů tun.
Slon: Krajinář, který kácí lesy a tvoří prostor pro život
Sloni (Elephantidae) nejsou jen majestátní obyvatelé savan. Jsou to také přírodní bourací čety. Například slon africký se živí mladými stromky, které vytrhává ze země. Vytváří tím otevřená prostranství, kudy může projít sluneční světlo. Výsledkem je prostor pro růst nových rostlin, pastva pro další zvířata a větší rozmanitost prostředí. Slon tak není ničitel, je to krajinář.
