Původním domovem všech pásovců je Jižní Amerika, kde žije většina ze současných dvaceti druhů, některé se zabydlely i ve Střední Americe. Kde se ale vzal pásovec devítipásý v Severní Americe? Jeho příběh se začíná psát přibližně v osmdesátých letech 19. století. Někdy v té době pásovci, kteří jsou docela dobří plavci, překonali řeku Rio Grande, pronikli až do Texasu a začali dobývat Severní Ameriku.
Nepřítel chlad
Postup pásovců nakonec zastavily klimatické podmínky. Dlouhodobější ochlazení pod -2 oC je pro ně smrtelné. Nevytvářejí si totiž žádné tukové zásoby, neupadají do zimního spánku a při jejich zpomaleném metabolismu je pro ně udržení tělesné teploty v chladných dnech velmi obtížné. Svůj podíl na zastavení jejich postupu na sever měli i lidé, kteří je lovili pro maso, a velké šelmy, jako jsou vlci, kojoti či pumy, pro které jsou pomalí pásovci snadnou kořistí.
Na obzoru Kanada
V posledních letech věnují zoologové pásovci devítipásému značnou pozornost. Vypadá to, že se opět vydal na cesty a míří na nová území ležící nad severní hranicí svého dosavadního výskytu. Pokud bude tento trend pokračovat, brzy se podle vědců může dostat až k Washingtonu nebo dokonce k New Jersey. Proč se znovu začal šířit dál na sever, jaké nové podmínky to umožnily, vědci teprve zjišťují. Někteří soudí, že za to může globální oteplování – se stále mírnějšími zimami přežívají pásovci i tam, kde pro ně ještě donedávna bylo zimní období příliš chladné. (mapa rozšíření)
Snadný život bez nepřátel
Ale odborníci na pásovce o této teorii pochybují. Domnívají se, že jen pokračují ve svém postupu od řeky Rio Grande a s globálním oteplováním to nesouvisí. A vypočítávají několik příčin, které to pásovcům umožnily. Za jednu z hlavních považují zemědělce, kteří vytěsnili z přírody velké predátory a zbavili tak pásovce přirozených nepřátel. Přizpůsobiví pásovci dnes nejsou odkázáni jen na lesy a savany, žijí i v sadech, parcích a zahradách v okolí lidských sídel. A navíc se zdá, že se začínají i otužovat – krátkodobé ochlazení dovedou přečkat v úkrytu, vědci dokonce zaznamenali případ, kdy se pásovec ukrýval ve spadaném listí pod vrstvou sněhu.
Co je na tom špatného?
Přestože pásovce nelze považovat za vyslovené škůdce, nejsou pro původní zvířenu přínosem. Živí se hlavně hmyzem a drobnými bezobratlými a stávají se významným potravním konkurentem původních druhů zvířat. Nepohrdnou ani vajíčky a mláďaty ptáků hnízdících na zemi, některé ptačí druhy tak začínají výrazně decimovat. Pásovce nevítají ani zemědělci a majitelé sadů, zahrad a záhumenků – při hledání potravy jim dokážou za noc překopat značný kus pozemku a jejich silné končetiny s mohutnými drápy si hravě poradí i s překážejícími kořeny. Dnes už proto existuje řada návodů, jak pásovce ze svého pozemku vypudit.
Jak se zbavit pásovce
Pokud se vám na pozemku usídlí pásovec, bude těžké se ho zbavit (zabíjet se tato chráněná zvířata nesmí). Někteří autoři dokonce soudí, že je snazší se přestěhovat. Ploty nepomáhají, pásovec je snadno podhrabe. Jednou z možností je kladení sklopců, do nichž dáte jako návnadu např. hrstičku žížal. Uloveného pásovce pak ale musíte odvézt hodně daleko, jinak se vrátí. Také lze použít různé pachové odpuzovače. Nejvíc se údajně osvědčily naftalínové kuličky proti molům vložené do pásovcovy nory. Chcete-li však ochránit celý pozemek, musíte ho těmito kuličkami obložit. Podobně účinkuje i posypání pozemku pepřem. Pásovec nemiluje ani nám příjemnou vůni borovicové smůly, mulč z borové kůry a jehličí ho prý také spolehlivě odradí.
