O zvířecích jménech obvykle uvažujeme jako o těch, která zvířatům dali lidé. A je jedno, jestli jde o vědecké pojmenování zoologického druhu nebo prostě jméno, které jste dali svému mazlíčkovi. Tyrannosaurus rex nebo pejsek Rexík, to je jedno. Byl to člověk, který zvíře pojmenoval. Může ale zvíře pojmenovat jiné zvíře? Vypadá to, že ano. Existují doklady o tom, že se vzájemně pojmenovávají delfíni a sloni. Ale co primáti?
Nečekaný objev
I když by se to vzhledem k jejich vysoké inteligenci nabízelo, tvorba jmen u našich nejbližších příbuzných šimpanzů a bonobů zatím prokázána nebyla. Vůbec první důkazy o existenci jmen mezi ne-lidskými primáty přinesl výzkum maličkých stromových opic z čeledi kosmanovití, kam patří kosmani, tamaríni, lvíčci a kalimika. Přezdívá se jim drápkaté opičky a jsou velmi starou skupinou, která vznikla už během paleocénu před 66 až 56 miliony lety. Tedy těsně po zániku dinosaurů.
Kosmaní zpívají jako ptáci
Kosmani žijí v rodinných skupinách. Jsou to upovídaná zvířátka, která se ve větvích neustále dorozumívají pestrou škálou cvrlikání, trylkování a pištivého volání. Víc než primáty tak jejich hlasové projevy připomínají zpěv ptáků.
Vědci už dříve zjistili, že jedním typem o vysokých tóninách, který označují jako „phee-calls“, pískavé volání, si kosmani v potemnělém pralesním prostředí vzájemně sdělují svou polohu. Analýza nahrávek opiček chovaných v zajetí však nyní ukázala, že kosmani pískavé volání používají k označování konkrétních kosmanů a k upoutání jejich pozornosti. Jinými slovy: Jsou to jména.
Od cvrlikání k pískání
Existenci kosmaních jmen vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě objevili díky sérii experimentů. Průhlednou přepážkou oddělovali jednotlivá zvířata z páru nebo rodinné skupiny a nahrávali chování zbylých jedinců.
Po oddělení jednoho kosmana se obvyklé švitoření a cvrlikání změnilo v pískavá volání, kterými se opičky snažily dovolat druha, kterého viděly, ale neslyšely. Když se pak oddělené zvíře vyměnilo za jiné, pozměnila se i pískavá volání. Naznačovalo to, že tyto zvuky jsou mnohem víc než jen obecné výkřiky typu „kde jsi?“
Každý má své jméno
Vědci celkem zaznamenali asi 50 tisíc pískavých volání, která nechali roztřídit do kategorií a analyzovat umělou inteligenci. V další fázi pak sledovali, jak budou kosmani reagovat na přehrávání těchto volání. Zjistili tak, že každé zvíře má své jméno, na které reaguje a kterým jej ostatní členové skupiny volají.
Výskyt kosmanů ve volné přírodě:
Jako lidé?
Pozoruhodný objev může odhalit počátky lidské řeči
Objev jmen u kosmanů je pozoruhodný i proto, že může hodně napovědět o prvopočátcích lidské řeči. „Kosmani podobně jako lidé žijí v malých monogamních rodinných skupinách a společně se starají o mláďata,“ říká vedoucí výzkumu David Omer. „Patrně tak čelili podobným evolučním a sociálním výzvám jako naši raní předkové, což mohlo vést k rozvoji podobných komunikačních metod.“
Burácivý podpis:
Každý slon má své jméno
Divocí sloni afričtí (Loxodonta africana) jsou vysoce inteligentní společenská zvířata, která spolu komunikují více způsoby než lidé. „Povídají si“ pomocí doteků, vizuálních signálů, pachů a zvuků včetně takových, které leží v oblasti infrazvuku a pro nás jsou neslyšitelné. Skutečnost, že se mezi sebou znají jmény, proto není zase tak překvapivá.
Existenci sloních jmen popsali vědci, kteří zkoumali zvukové projevy slonů žijících v několika keňských národních parcích. Zaměřili se zejména na nízkofrekvenční burácení, které sloni vydávají nepoměrně častěji než známé troubení. Používají je v různém kontextu – když uklidňují svá mláďata, vítají členy rodiny nebo si o sobě dávají vědět na větší vzdálenosti. Analýza nahrávek umělou inteligencí ukázala, že některé z burácivých zvuků jsou jména. Každý slon zná to své a reaguje, pokud ho jiný slon osloví.
Melodická jména delfínů:
Vysoce inteligentní delfíni skákaví (Tursiops truncatus) se dovedou učit jeden od druhého, vzájemně si pomáhat a používat mořské houby jako nástroje. A také si dávat jména v podobě melodického hvízdání, které vědci označují jako „signature whistle“. Když jeden delfín zahvízdá jméno druhého, tento delfín odpoví. Je to podobné, jako když zavoláte: „Petře,“ a Petr vám odpoví: „Jo, jsem tady, volal jsi mě?“ Delfíni žijí ve stálých skupinách a existence jmen umožňuje, aby skupina měla přehled o tom, kde se kdo zrovna nachází.
Jména zřejmě vznikají zajímavým způsobem: Delfíní matky je několik týdnů před porodem a po něm prozpěvují svým mláďatům, která si je později ještě „doladí“ do finální melodie.
Drápkaté opičky:
Kosmani, lvíčci, tamaríni a kalimika
Kosmanovití (Callitrichidae) jsou čeledí opic, která obývá tropické pralesy Střední a Jižní Ameriky. Kosmani, lvíčci, tamaríni a kalimika patří k nejmenším primátům světa – délka jejich tělíček bez ocasu se pohybuje mezi 12 a 30 cm, váží 100 až 250 g. Přezdívku drápkaté opičky nesou kosmanovití po zásluze. Zatímco ostatní primáti mají na koncích prstů nehty, kosmani na nich nesou drápky. Tedy kromě palce, který už má vyvinutý nehet.
Kosmani tráví celý svůj život v korunách stromů, které obývají v párech nebo rodinných skupinách. V péči o potomky se rodiče dělí, většinu času je ale nosí na zádech sameček a matce je předává jen na kojení. Po odstavení mláďata loví hmyz a malé obratlovce, nepohrdnou ale ani květy, plody a mízou stromů.
