Už jste někdy přemýšleli, proč se tolik lidí bojí pavouků? U hadů to dává smysl – někteří jsou opravdu nebezpeční. Ale pavouci? Druhů, které by mohly ohrozit zdravého dospělého člověka, je jen pár. Pro pavouka jsme naopak predátoři my.
Strach z pavouků tak často nesouvisí s realitou, ale s tím, jak pavouci vypadají. „Mají moc nohou, jsou chlupatí, rychlí,“ říkáme. Jenže rychlost potřebují k lovu i útěku – stejně jako třeba vlaštovky, kterých se ale nebojíme. Strach se snadno naučíme od rodičů, spolužáků nebo z hororových filmů. Skutečný pavouk přitom jen přechází z místa na místo – netuší, že leze zrovna po člověku.
Kdo jsou sklípkani a jak loví
Sklípkani patří mezi pavoukovce a jsou jedni z největších suchozemských bezobratlých. Často se jim říká „tarantule“, ale to není úplně přesné označení. Jsou to starobylí tvorové, kteří se za miliony let téměř nezměnili.
Mají dvě hlavní části těla – hlavohruď a zadeček – a osm nohou. Kořist loví pomocí klepítek s jedem, ale pro člověka většina druhů nepředstavuje vážné nebezpečí. Pavučiny nepoužívají k chytání kořisti jako známí křižáci, ale spíš k vystýlání úkrytů, k ochraně vajíček, k domluvě nebo jako pomůcku při svlékání.
Pestré druhy sklípkanů: Stromoví, zemní a podzemní
Sklípkany můžeme jednoduše rozdělit podle způsobu života na tři skupiny. Stromoví sklípkani žijí v korunách stromů, kde si staví hnízda. Jsou často rychlí a obratní. Zemní druhy sklípkanů se skrývají pod kameny nebo kůrou a vyrážejí na lov. Podzemní sklípkani si vyhrabávají nory, ve kterých tráví většinu života a čekají na kořist u vchodu.
Přestože příslušníci všech skupin působí robustně, jsou to velmi křehká zvířata. Pád z výšky pro ně může být smrtelný – zadeček může prasknout. Stromové druhy jsou na pohyb ve výškách lépe přizpůsobené, zatímco zemní bývají těžší a pomalejší. Na druhou stranu se často dožívají vyššího věku – samice až dvacet, samci kolem pěti let.
Jak chovat sklípkana doma: Terárium, potrava a základní péče
V zajetí se nejčastěji objevují druhy rodu Brachypelma, které pocházejí ze Střední Ameriky. Jsou známé svým klidným chováním (a právě proto se objevují i ve filmech). Paradoxně tedy „děsivý pavouk“ bývá často jeden z nejklidnějších druhů.
Základem chovu v teráriu je napodobit přirozené prostředí – jinak se staráme o stromové, jinak o zemní druhy. Nepotřebují velký prostor, důležitější je úkryt a klid. Krmí se hmyzem, například cvrčky nebo sarančaty.
Některé druhy se brání tzv. žahavými chloupky, které mohou na kůži svědit. Chov může lidem pomoci překonat strach. Když pavouka pozorujeme, staráme se o něj a vidíme, jak roste, často si k němu vytvoříme vztah.
Kdy se svlékají, jak rostou a kdy jsou sklípkani nejvíce zranitelní
Sklípkani rostou tak, že se svlékají ze staré kutikuly – pevné vnější schránky. Nová je po svleku měkká a postupně tvrdne. Pavouk musí celý proces zvládnout rychle a bez chyb. Pokud uvízne ve staré schránce, často nepřežije. Po svleku je navíc zcela bezbranný a potřebuje klid. Svlékání sklípkanů probíhá opakovaně během života, nejčastěji v mládí.
Páření a rozmnožování: Proč samice někdy samce sežere
Ani rozmnožování nemají sklípkani jednoduché. Samec musí nejprve najít samici a „zabubnovat“ na její pavučinu. Tím zjistí, jestli je připravená na páření – nebo jestli si ho splete s kořistí. Pokud samice reaguje správně, samec se rychle přiblíží, oplodní ji a musí okamžitě ustoupit. Samice jsou totiž větší a silnější – a někdy samce po páření sežerou.
Pavouci jsou křehcí a užiteční predátoři
Sklípkani jsou dokonalí lovci, ale jejich život rozhodně není jednoduchý. Jsou zranitelní při svlékání, riskují při páření a v přírodě čelí mnoha predátorům. Možná se jich bojíme, ale jen málokdo by si s nimi chtěl vyměnit místo. Ve skutečnosti jsou důležitou součástí ekosystému – pomáhají regulovat hmyz a udržovat rovnováhu v přírodě.
Možná tedy příště, až uvidíte pavouka, nebudete utíkat. Možná si jen řeknete: Tenhle „strašák“ to nemá v životě vůbec jednoduché.
Kdo je Zootas?
Spolek zaměřený na volnočasové vzdělávání dětí i dospělých, zejména o světě bezobratlých, obojživelníků a plazů. Cílem Zootas je přiblížit veřejnosti rozmanitost a význam těchto živočichů prostřednictvím interaktivních programů, přednášek a zážitkových aktivit. Více najdete zde: zootas.cz.
Ponořte se hlouběji do světa pavouků s dalšími články na ábíčko.cz:
