Konstruktéři britské sportovní automobilky McLaren si položili otázku, jak by mohl vypadat seriál Formule 1 v roce 2050. Odpověď nás položila na kolena. Pokud se jejich představy vyplní, budeme se moci v blízké budoucnosti těšit na závody, které zatím známe jenom z her na mobilu.
F1 na elektřina nebo benzin?
Podle laboratoře McLaren Applied Technologies se v prvé řadě změní pohon formulí. Současné spalovací motory nahradí elektromotor. Elektrická auta jsou pověstná hlavně svojí rychlostí a ďábelskou akcelerací, za kterou vděčí maximálnímu točivému momentu už od prvního sešlápnutí pedálu – na rozdíl od klasických aut se spalovacím motorem, která se k němu musí postupně dopracovat. Možná víte, že už v současnosti závodí elektrické Formule E. Vozy F1 jsou dnes rychlejší, vzhledem k rozvoji bezemisních pohonů a příslušenství je ale pravděpodobné, že se náskok začne brzy stírat a výkonnostní prvenství skutečně převezmou elektromotory.
Bezdrátové dobíjení
Otázkou samozřejmě bude dobíjení během závodu. Sami inženýři z McLaren přiznávají, že nevědí, zda bude v roce 2050 možné během krátké zastávky v pit stopu dobít baterii z nuly na 100 %. Jsou však přesvědčení, že s využitím rychlonabíjení půjde akumulátory dobít alespoň do poloviny kapacity během pár desítek sekund. Co nejrychlejší čerpání paliva se navíc stane novou výzvou pro konstruktéry a techniky stájí. Počítá se s bezdrátovým dobíjením pomocí elektromagnetické indukce. Nebude tak potřeba zapojovat žádný kabel – vůz pouze zastaví na vyznačeném místě a začne se dobíjet podobně, jako když si dnes bezdrátově dobíjíte mobil.
Cesta k dokonalosti
Od závodního auta budoucnosti člověk automaticky čeká, že ho uchvátí svým vzhledem. Vize futuristické formule to víc než splňuje. Kabina pilota bude zcela průhledná. Fanoušci tak získají možnost sledovat přesné pohyby volantem i zběsilou práci nohou na pedálech. Design vozů pak nebudou ovlivňovat jen zkoušky a nápady konstruktérů, nýbrž umělá inteligence. Stovky senzorů budou neustále sledovat odpor větru, přilnavost kol k trati či zatížení jednotlivých částí vozu. Podle toho pak předá konstruktérům doporučení, kde zapracovat na zlepšení jízdních vlastností. Modernizace se dočkají i pneumatiky – budou využívat kompozitní materiály schopné automaticky se zacelit v případě, že se na nich objeví trhlina.
Posilovna pro řidiče
Pilot Formule 1 zhubne během pouhého jednoho závodu více než leckterý dietář za rok. Kvůli vysokým teplotám od motoru a ve skafandru, neustálému přetížení i odporu vzduchu přijde tělo až o čtyři litry vody. Jízda s novými elektrickými monoposty má být ale ještě náročnější. Prioritou pro výcvik závodníků tak nebudou jen bleskurychlé reflexy a výdrž, ale také síla a fyzická zdatnost. V současnosti nosí piloti ohnivzdorné kombinézy, které je chrání v případě vzniku požáru při havárii. Pokud ale skutečně dojde k dalšímu zrychlení aut, nebude to už stačit.
Sci-fi oblek
Kombinézy má proto postupně nahradit oblek podobný tomu, jaký používají piloti stíhaček. Zabraňuje riziku, že se při extrémním zrychlení pilotovi nalije krev do nohou, odkrví mozek a on ztratí vědomí. Oblek je totiž vystlaný speciálními polštáři, které se při přetížení nafouknou a zatlačí na oblast nohou a břicha. Základní vrstvu nového obleku pilota F1 má tvořit látka používaná pro vesmírné skafandry, prostředních několik vrstev pak bude z kombinace technických umělých vláken. To celé pak bude ještě zpevňovat vnější bezpečnostní vrstva z ocelových vláken a supersilných kompozitů.
Virtuální spolujezdec
Výzkumníci věří, že o vítězství v seriálu už nebude rozhodovat jen kombinace schopností pilota a technická konstrukce jeho vozu – svou roli tu sehraje i umělá inteligence. Dnes pilot poslouchá během závodu informace od týmu techniků a analytiků v pit wallu, kteří neustále monitorují stav vozu a chování ostatních závodníků. Brzy může jejich roli převzít virtuální spolujezdec. Jak jsme zmínili už výše, pomocí senzorů dokáže neustále sledovat veškeré dění na trati. Podle toho bude radit pilotovi. Chytřejší UI pak může rozhodnout o tom, kdo zvítězí.
Rady od robota
Pilot bude se spolujezdcem komunikovat skrze přilbu a senzory zabudované v kombinéze. UI bude sledovat jeho styl jízdy a tělesné reakce v různých situacích. Podle toho se naučí připravovat vhodnou strategii s ohledem na silné a slabé stránky pilota při řešení kritických situací na trati. Karl Surmacz, hlavní vývojář strojového učení v McLaren, je dokonce přesvědčen, že jednou dokonce budou rady umělé inteligence lepší než rady zkušeného kolegy ze závodního týmu. Stačí prý jen to, aby dostal virtuální spolujezdec dostatek podnětů o tom, jak se člověk rozhoduje v krizových situacích.
Důmyslné dráhy
Podle vizionářů z McLaren nezůstanou stejné ani závodní okruhy. Díky výkonnějším strojům a umělé inteligenci zvládnou vozy Formule 1 zdolat delší a strmější trati. Chybět nemají ani výrazné náklony. Náklony navíc mají i praktický účel – trať se díky nim zbaví ostrých zatáček, které mají povinnost vozy absolvovat při snížené rychlosti a ubírají tak závodům na dynamice. V neposlední řadě také umožní konat závody přímo v městech a nechat diváky, aby si je užili ne na osamělém závodišti, ale ve fantastických kulisách opravdové ulice.
Milníky závodů F1
1894 – historicky první automobilové závody z Paříže do Rouenu
1946 – první závod Formulí v italském Turíně
1958 – Grand Prix vyhrál vůz Stirling Moss s motorem vzadu
1973 – Formule začalo doprovázet bezpečnostní vozidlo
1977 – Renault představil první monopost s turbomotorem
1990 – v australském Adelaide se konal 500. závod Grand Prix
1994 – tragicky zemřel legendární brazilský závodník Ayrton Senna
Nejslavnější Formule všech dob
Lotus 72
Je spousta závodních vozů, které zastarají už po jedné sezoně. Ne tak Lotus 72 – byl tak skvěle navržen, že soupeřil o prvenství rovných šest let od roku 1970 do roku 1975. Posbíral dvacet trofejí a proslavil například jezdce Emersona Fittipaldiho. Nad ostatními vozy své doby vynikal několika unikátními technickými řešeními – zejména jedinečným způsobem zavěšení kol, konstrukcí brzd i přelomovou aerodynamikou vozu.
McLaren MP4/4
Stáj McLaren sestrojila svůj nejproslulejší vůz v roce 1988. Konstruktéři nahradili motor od Porsche novým šestiválcem Honda a těžiště celého vozu posadili nezvykle nízko. Díky tomu měl fantastickou přilnavost v zatáčkách a minimální aerodynamický odpor. Experimenty s šasi z karbonového vlákna navíc zajistily nízkou hmotnost. V sezoně 1988 proto McLaren MP4/4 zvítězil v 15 z celkových 16 závodů a stal se nejúspěšnějším sezonním vozem v historii F1.
Ferrari F2002
Ferrari má na kontě celou řadu vynikajících vozů. Asi nejslavnější je ale model F2002, s nímž nastoupili v sezoně 2002 a 2003 Michael Schumacher a Rubens Barrichello. Nová extrémně rychlá a přesná převodovka z titanu společně s nízko posazenými bočnicemi mu daly zběsilou sílu. Už při testování trhalo Ferrari F2002 veškeré traťové rekordy a o nic hůře si nevedlo ani v ostrém provozu. Z celkem 19 jízd posbíralo 15 zlatých trofejí.
