Magion 1: Naše první družice

Magion 1: Naše první družice
Sdílej
 
Československo a Česko už vyslaly do vesmíru celkem sedm družic. Od startu té první uběhlo v roce 2018 už 40 let, poslední odstartovala vloni a stále pracuje.

 

První československá družice Magion 1 vznikla na konci 70. let díky zajímavé náhodě. Sovětská družice měla disponovat patnáctikilovým závažím pro stabilizaci. České vědce napadlo, že by se toto závaží dalo nahradit něčím užitečnějším. Například další družicí, která by byla během startu k té větší připojena a plnila roli závaží. Sověti souhlasili a pověřili české vědce, aby malou družici postavili. Vznikl tak Magion 1. Jeho název byl odvozen od úkolu družice, kterým byl průzkum magnetosféry a ionosféry.

Magion jako pozlacená krabice

Magion 1 byl velký asi jako krabice od bot, měl rozměry 30 x 30 x 16 cm. Původně měl hliníkový povrch, který by však ve vesmíru příliš chladil. Z tohoto důvodu jej vědci nakonec pozlatili vrstvou zlata asi pětkrát tenčí, než je tloušťka lidského vlasu. Dominantou Magionu bylo velké "držadlo". Ve skutečnosti šlo o cívku, která fungovala jako magnetická anténa pro měření. Na svém povrchu měl také solární panely vyrábějící elektrickou energii.

Spínač, který aktivoval elektroniku družice Magion po startu •  Profimedia.cz

První dny spolu

Magion 1 byl připevněn na větší sovětskou družici Interkosmos-1. Obě družice vynesla do vesmíru 24. října 1978 raketa Kosmos-3M z ruského kosmodromu Pleseck. Po třech týdnech se Magion 1 od družice Interkosmos-1 odpojil. Vědci tak měli k dispozici měření ze dvou od sebe vzdálených družic. Magion 1 pracoval na oběžné dráze do 10. září 1981, kdy shořel v zemské atmosféře.

Ionosféra a magnetosféra

Magion se zaměřil na výzkum zemské magnetosféry, což je prostor v okolí Země, ve kterém působí magnetické pole. Kromě toho studoval také ionosféru a vztah mezi nimi. Ionosféra je část zemské atmosféry ve výšce 60 až 1000 km, která ovlivňuje a odráží rádiové vlny. Kdysi bylo možné díky měnící se ionosféře zachytit televizní vysílání i z velmi vzdáleného vysílače. Dnes zase způsobuje ionosféra problémy signálům, které přicházejí z vesmíru. Mezi ně patří třeba signál z navigačních družic GPS.

Konektory k vyzkoušení komponent v již sestavené družici •  Profimedia.cz

Na Magion 1 navázaly další čtyři družice Magion. Do vesmíru se vydaly v letech 1989, 1991, 1995 a 1996. Magiony 2, 3 a 5 už sice dávno nefungují, ale stále obíhají okolo Země.


České družice ve vesmíru

Další českou družicí byla v roce 2003 MIMOSA věnující se výzkumu atmosféry. V roce 2017 se do vesmíru vydala první česká krychličková družice CubeSat. Jedná se o typ družice ve tvaru krychle o hraně 10 cm. Podobných krychliček může být spojeno více. V případě českého CubeSatu s názvem VZLUSAT-1, na kterém pracuje Výzkumný a zkušební letecký ústav, jsou to dvě krychle. Družice testuje odstínění radiace – na palubě má jednoduchý rentgenový dalekohled a přístroj na měření kyslíku v atmosféře. Na rok 2021 se chystá družice VZLUSAT-2, která by mohla pořizovat snímky Země. Ještě dříve ale možná odstartuje plzeňský Pilsen CUBE II, na jehož stavbě se podílejí studenti.


Družice TESS: Start lovce exoplanet

Družice TESS: Start lovce exoplanet

Pseudosatelity: Mezi družicí a dronem

Pseudosatelity: Mezi družicí a dronem

Jako sci-fi! Tajný program americké vlády na obranu před UFO byl odhalen

Jako sci-fi! Tajný program americké vlády na obranu před UFO byl odhalen

Selfíčko z Marsu: Pozdrav sondy InSight

Selfíčko z Marsu: Pozdrav sondy InSight

 

Klíčová slova:
Magion 1, družice, vesmír, technika, historie
 

Články odjinud