Práce na tanku začaly rychle, první prototyp vznikl v roce 1943 a vžila se pro něj přezdívka Maus, tedy Myš. To bylo trochu ironické, neboť toto monstrum mělo na délku bezmála 10,9 metrů, na šířku 3,76 a vysoký byl 3,66.
Německý obr
Co je ale nejvíce ohromující, je jeho hmotnost. Ta byla 188,8 tun, což bylo naprosto bezprecedentní číslo. Tehdejší opravdu silně pancéřované tanky měly kolem padesáti, šedesáti tun. Nejtěžší (také Německý) válečný stroj té doby, Jagdtiger, měl 72 tun. V porovnání s Mausem to byl vlastně takový drobný střízlík.
Odolný pancíř
Za obrovskou hmotností Mause nebyla jen velikost samotná. Byl to především jeho silný pancíř. Ten měl v nejexponovanějších místech, tedy na čele korby a na přední části věže, sílu až 240 mm. V té době to byla tloušťka, kterou nebylo možné běžným dělem prorazit, což byl také cíl německých konstruktérů. Chtěli vytvořit neporazitelné monstrum, prakticky takový pojízdný bunkr.
Maus s malou elektrárnu
Obrovská hmotnost znamenala mnohá omezení. Předně to byla rychlost. Pohon zajišťoval dvanáctiválcový dieselový motor o výkonu 1200 koní, který poháněl generátor elektřiny. Ta pak proudila do elektromotorů. Byl tedy ve své podstatě poháněn malou elektrárnou, kterou si s sebou vozil. I přes takto sofistikovaný systém pohonu byste Maus předběhli, v terénu byste mu utekli i po vydatném nedělním obědě. Po silnici zvládal zhruba 13-15 km/h, mimo zpevněné komunikace kolem 5 km/h.
Tank ve vodě
S bezmála 190 tunami by Mause moc tehdejších mostů neuneslo. Bylo tedy nutné ho naučit překonávat vodní toky pod hladinou. Tam ale nemohl běžet naftový motor. Byl tedy potřeba další tank Maus, který stál na břehu, vyráběl svým spalovacím motorem elektřinu a pomocí kabelu ji posílal pod vodu do Mause, který po dně překonával řeku.
Problémy s monstrem
Obrovský problém by nastal, kdyby se tato obluda někde zasekla nebo porouchala. Prakticky nebyl způsob, jak by se dal Maus vyprostit a odvézt k opravě. Vše by muselo probíhat na místě poruchy a pokud by něco takového nastalo v bitvě, musela by posádka superdrahý stroj opustit a vyhodit ho do povětří, aby nepadl do rukou nepříteli.
Kulomet MG34
Posádku tanku mělo tvořit šest mužů a v masivní věži byl usazen 128 mm kanon, původně doplněný ještě o jeden menší 75 mm. Před pěchotou ho měl chránit kulomet MG34. Po dokončení vývoje byl k dispozici na testy jeden podvozek, na který byla namontována pro potřeby zkoušek nefunkční věž. Druhý prototyp byl dokončen v roce 1944 a byl prakticky funkční.
Do bojů se nedostaly
Zajímavostí je, že tank měl převodovku Škoda. Oba tyto prototypy byly přesunuty na zkoušky do testovacího centra Kummensdorf. To se ale již blížila sovětská Rudá armáda a bylo tedy přikázáno oba tanky připravit k obraně. Jeden Maus moc daleko nedojel, porouchal se mu motor. Druhý pak posádka s vidinou sovětského zajetí vyhodila do povětří sama. Ani jeden z Mausů tak nikdy nezasáhl do boje tím skončil příběh největšího tanku, který kdy vznikl.
