Dříve se všechna letiště spoléhala na pozornost pilotů, řidičů a dispečerů. Při zhoršené viditelnosti se pak řidiči a piloti orientovali pouze podle hlášení o poloze. Stačila tak malá chvilka nesoustředění a mohlo dojít ke katastrofické nehodě. Právě proto vznikly majáky SQUID.
Řízení letiště
Řídící letového provozu se snažili minimalizovat rizika a usnadnit pilotům a řidičům pohyb po prostoru letiště už na přelomu 80. a 90. let minulého století. Pro výrazně větší přesnost a spolehlivost při určení polohy strojů se začalo používat několik technologií současně.
Mezi nejdůležitější patří multilaterace, která na základě rozdílu času příchozích signálů vyhodnocuje polohu strojů v prostoru, a systémy ADS-B, tedy automatické sledování a vysílání závislé na satelitním navigačním systému GNSS.
SQUID: Sledovací oliheň
Přesto ale bylo pořád co zlepšovat. Proto se česká firma ERA před dvaceti lety vrhla na vývoj systému SQB, který je známý spíše pod obchodním názvem SQUID, což v češtině znamená oliheň. Název dostal kvůli podobnému tvaru s tímto mořským živočichem.
Cílem tvůrců projektu bylo vyvinout jednoduchý, spolehlivý a na obsluhu nenáročný vozidlový odpovídač, který by umožnil zobrazit přehledová data na displejích řídících letového provozu stejně u vozidla jako u letadla.
Malý český maják
Výsledkem byl po několika letech vývoje český kompaktní maják, který automaticky vysílá zprávu obsahující druh vozidla a údaj o jeho poloze. Všechny potřebné komponenty od antény až po GPS zařízení jsou uvnitř „olihňového“ zařízení, které se na letištní vozy umisťuje buď napevno, nebo pomocí magnetu.
Systém byl testován na pražském letišti a v roce 2004 uveden do provozu. Od té doby prošel ještě drobnými úpravami a dnes tak slouží už verze 4.0.
Do každého počasí
Majáky se umisťují na všechny druhy letištních vozidel. Ať už jde o vozíky se zavazadly, záchranná a požární vozidla nebo sněžné pluhy. Protože klimatické podmínky různých zemí se výrazně liší a letiště najdeme v dnešní době už téměř v každém koutě naší planety, musí tomu být přizpůsoben i maják.
Je vodotěsný, odolný i proti drobným částečkám ve vzduchu a vydrží od –40 °C do +70 °C. Kvůli tomu tak může zabezpečovat letištní provoz všude po světě, od mrazivých hor až po tropické destinace.
Oliheň ve světě
SQUID je jedno z dalších „bezvýznamných plus“, které nás může v srdci hřát, když přemýšlíme nad českou stopou v zahraničí. Za 17 let se z pražského letiště rozšířily majáky do mnoha světových měst.
Jen v nizozemském Amsterodamu na letišti Schiphol jich funguje přes 500. Další úspěšně slouží v Berlíně, Kodani, Oslu, jihoafrickém Johannesburgu anebo malajsijském Kuala Lumpur. Celkem už funguje 8000 majáků v 40 zemích a další stále přibývají.
Navigační systémy:
Za pomocí družic můžeme téměř všude na světě určovat polohu s přesností na centimetry. Nejznámější službou je americký GNSS (Globální družicový polohový systém) společně s ruským GLONASS. V poslední době je dohání i Evropský Galileo a pozadu nezůstává ani Čína se svým BeiDou- -3, která navíc vytváří ještě další dva programy.
Na poli družicových systémů se ale snaží prosaditn i Japonsko a Indie. Navigace všeho druhu tak budou v budoucnu díky technologickému pokroku a pestré konkurenci čím dál přesnější.
