Roztomilé mládě ledního medvěda svírá chundelatými packami okraj lodi. Posádka ho bere na palubu a mazlí se s medvídětem jako s plyšákem. Nakonec mu zamává na rozloučenou. Jinde statečný potápěč vydoluje ostrý háček zákeřně zaseknutý mezi zuby neobvykle přátelského žraloka. Ten pak vděčně mlaskne a spokojeně odplave.
A možná i na vaší opuštěné trampolíně za domem v noci veselé skotačí divocí králíci, rozpustilé veverky nebo hravý medvěd. Taky jste to viděli? Fantastická zvířecí videa zaplavila sociální sítě. Jsou úžasná a hromadně sdílená. Ale hlavně jsou neuvěřitelná. Protože jsou falešná.
Zvířecí hvězdy TikToku: Jak umělá inteligence (AI) generuje roztomilé lži
Internet líbivá zvířátka přímo zbožňuje. Zamiloval si je dávno před zrodem sítí jako TikTok, Instagram, WhatsApp, Facebook i YouTube. Ale právě na sociálních sítích, kde bývají emoce nejbouřlivější, našly zvířecí roztomilosti a podivuhodnosti přirozené prostředí k životu.
Videa s většinou mazlivými, někdy i nebezpečně rozzuřenými zvířaty, promptně generuje umělá inteligence (AI). Online prostorem se pak šíří jako virus. Králíci na trampolíně si za prvních pár dní od uveřejnění vyhopkali přes 200 milionů zhlédnutí. Ve skutečnosti je jejich dosah ještě větší, protože z původního zdroje rychle přeskočili na další účty a platformy.
Čištění velryb i lví přátelství: Proč falešná videa ovládla sociální sítě?
Falešná videa s fantastickými zvířaty se dají rozdělit do několika samostatných kategorií. Kromě invaze na trampolíny momentálně frčí úžasné záběry jakoby náhodou zachycené kamerou na dveřích. Hodně oblíbené jsou i nepochopitelně poskládané zvířecí party, ve kterých to kočky táhnou s medvědy a psi se kamarádí se lvy. Tyto „subžánry“ se kombinují, překrývají a prolínají.
Speciální disciplínou je ještě čištění velryb: Lidi si vyhrnou rukávy, popadnou smetáky a drhnou kytovce jako v automyčce. Existence tolika různých kategorií svědčí o úspěchu. Jenže na první pohled nevinná zábava je docela nebezpečná.
Vědci varují: AI výtvory ničí vztah k přírodě a šíří nebezpečné mýty
Některá videa vytvořená umělou inteligencí už jsou tak realistická, že odhalit padělek a poznat, co je pravda, začíná být skoro nemožné. Připadá vám to jako celkem slušný, ale jinak neškodný prank? Jenže vědci bijí na poplach.
Studie z odborného časopisu Conservation Biology varuje před negativním dopadem falešných videí na skutečnou práci ochránců zvířat. Podle vědeckých zjištění mají takové výtvory umělé inteligence nepříznivý vliv na vztah dětí a dospívajících k přírodě – navozují naprosto mylné představy o tom, jak se opravdová zvířata chovají.
Falešná realita vs. skutečná ochrana biodiverzity: Proč fantazie škodí zvířatům?
„Došli jsme k závěrům, podle kterých jsou některé příspěvky na sociálních sítích znepokojivé, protože neodrážejí realitu. Můžou přispívat k šíření dezinformací,“ říká zoolog José Guerrero Casado v rozhovoru pro web Popular Science.
Falešná videa přisuzují zvířatům lidské vlastnosti, ale úplně přehlíží problémy, se kterými se potýkají. Skutečně záběry ochránců přírody většinou nevypadají tak senzačně a v porovnání s fantazií umělé inteligence blednou.
Důsledkem je odvádění pozornosti od důležité práce, otupění a ještě vážnější odtržení člověka od přírody. „Když je společnost špatně informovaná, snaha o ochranu biodiverzity není účinná.“
Jak poznat fake news? Nevěřte všemu, co na internetu vypadá úžasně
Falešná videa jsou problém. Každý člověk se už od dětství dozvídá a učí nové věci především tím, že je názorně vidí. Hlavním zdrojem informací pro čím dál víc mladých lidí jsou navíc sociální sítě, kam může kdokoliv umístit skoro cokoliv.
Teď je všem ještě nad slunce jasné, že objímat roztomilého tygra nebo plavat v řece rozbouřené stádem hrochů, by nebyl dobrý nápad. Ale budete si tak jistí i za dva tři roky? A co vaši malí sourozenci? Takže možná až příště uvidíte zase další neuvěřitelný post na internetu, tak mu radši hned slepě nevěřte.
