Pravidelným čtenářům ábíčka není termín brain rot (mozek v rozkladu) úplně cizí. Hodně se o něm mluví v souvislosti s nadměrným používáním sociálních sítí, které dokáže doslova předrátovat lidskou mysl.
Co ale konkrétně znamená „italský brain rot“? Rozhodně to není tak, že by sociální sítě měly na teenagery v zemi, která po světě proslula vynikající pizzou či špagetami, ještě větší vliv než jinde. A to i když se takové vysvětlení možná nabízí.
Ciao bella! Co je italský brain rot?
Italský brain rot je totiž zcela nový vizuální trend, který si vypůjčuje určité prvky z tamější kultury a také jazyka, jež pro zbytek světa působí velmi zvukomalebně. Stačí zmínit třeba historicky první doloženou postavičku, která celý internetový fenomén odstartovala.
Nese jméno Tralalero Tralala a jde o třínohého žraloka obutého do tenisek jedné velmi známé značky. Aby toho nebylo málo, prochází se prostě po pláži, jako by se nechumelilo, zatímco se na něj řítí obrovská vlna.
Bizarní postavičky: Bombardiro Crocodilo a spol.
Také další ikonické postavy mají jména jako vystřižená z italského animovaného filmu. Patří mezi ně Bombardiro Crocodilo (bombardovací letoun s hlavou krokodýla) nebo Ballerina Cappuccina (sličná baletka, která má místo hlavy šálek kávy s napěněným mlékem).
Některé výtvory jsou tak šílené, že se jen těžko popisují slovy. Třeba Lirili Larila, postava, která v sobě mísí slona, kaktus a sandál. Nebo Boneca Ambalabu, žába, která má místo těla pneumatiku a nemá nohy obojživelníka, ale člověka.
Virální trend z Itálie do celého světa
Netrvalo dlouho a italský brain rot dalece přerostl kulturní specifika země, jejíž název si vypůjčil. Už na konci února například vznikla postavička Tung Tung Tung Sahur, která je inspirována indonéskou tradicí spočívající v bubnování při úsvitu prvního dne ramadánu (islámský postní měsíc).
Postava samotná představuje polidštěný dřevěný buben, který navíc drží v ruce pálku podobnou té baseballové. Že nic z toho nedává absolutně žádný smysl? Nevadí!
Tajemný původ na TikToku
Celý trend vznikl na počátku letošního roku na sociální síti TikTok, a tak se nelze divit, že většina postaviček má i své animované varianty nebo „oficiální“ písničky, které zaplavily internet.
Zároveň však platí, že italský brain rot je opředen velkou dávkou mystéria. Nikdo neví, kdo jednotlivé postavy vytvořil nebo jak přesně se jim podařilo získat virální popularitu a mezi mladou generací doslova až kultovní status. Účty, které s jednotlivými postavami přišly, jsou totiž buď anonymní, nebo dokonce již dávno zanikly.
Proč generace alfa miluje absurditu?
Jak je možné, že se tato bizarní sbírka obrázků, krátkých videí a nefunkčních rýmů stala mezi generací alfa (lidé narození přibližně po roce 2010) tak oblíbenou? Odborníci tvrdí, že pro řadu z nich představuje italský brain rot a internetové memes v širším slova smyslu určitou formu úniku od tíživé reality.
Zatímco se jejich vrstevníci na sociálních sítích předhánějí v tom, kdo bude vypadat lépe na fotkách a kdo nahraje epičtější reel z dovolené (často zcela neodpovídající realitě), oni si raději pustí krátké video s tancujícím žralokem, zasmějí se a je jim lépe.
Recept na virální úspěch
To, že content neboli obsah související s fenoménem italského brain rotu je vždy krátký a úderný, samozřejmě není náhodou. V současném prostředí sociálních sítí platí, že komu se nepodaří své obecenstvo zaujmout během prvních pár vteřin (konkrétně se mluví o 1,2 sekundy), jako by neexistoval.
Popularitě bizarních pseudo-italských postaviček pomáhá i ironický, až absurdní humor. A specifickou roli hraje i efekt zvaný uncanny valley. Lidský mozek totiž vykazuje potíže při zpracovávání obrázků, které jsou skoro opravdové, ale něco zásadního na nich nesedí. Třeba, že husa Bombombini Gusini má ve svém peří schované čtyři letecké motory.
Brain rot pronikl až do školních lavic
Italský brain rot, který má se skutečnou Itálií společného asi tolik, co pizza Havaj s americkým souostrovím, nakonec původní internetové prostředí přerostl. A tak dnes už není problém pořídit si třeba plyšové hračky s motivy nejoblíbenějších postav.
Tato specifická kultura se začala projevovat i ve školách. Kvůli tomu, že žáci z lavic často vykřikovali zcela nesmyslné rádoby italské fráze, jej dokonce některé vzdělávací instituce musely úplně zakázat. Mamma mia, kam až to dospěje?!
Umělá inteligence ničí mozek? Jak u koho!
Nová studie odhalila překvapivou výjimku
Výzkumníci z prestižní americké školy MIT nedávno publikovali komplexní studii zaměřující se na používání umělé inteligence, která přišla s několika šokujícími zjištěními. Časté využívání umělé inteligence při studiu či práci totiž u lidí způsobuje ještě rychlejší ztrátu schopnosti přemýšlet, než jsme si původně mysleli. Mozek začíná fyzicky zakrňovat už během několika měsíců, ovšem s jedinou velmi podstatnou výjimkou.
Lidem, kteří mají vysoce nadprůměrné IQ, totiž hlava při používání umělé inteligence pracuje naopak výrazně více. Vysvětlení? Nejspíše jako jediní nad výsledky, které jim umělá inteligence předkládá, doopravdy přemýšlejí a často si říkají: „Co je tohle za blbinu?“
