Hackněte svůj mozek: Jak se rychle učit podle vědeckých výzkumů

Chcete v novém školním roce přimět svůj mozek k vyšším výkonům? Zkuste ho hacknout jednoduchými metodami, které vychází z vědeckých výzkumů. Neurověda zná metody, jak se učit co nejefektivněji. A my vám je nejen prozradíme, ale u každé také řekneme, proč to funguje!

Mozek tvoří nervové buňky – neurony. Jsou schopné vysílat elektrické impulzy a mají spoustu výběžků, kterými se vzájemně propojují. Když si něco zapamatujete, vytvoří se mezi nimi nová spojení. Jenže informací, které k nám proudí, je strašně moc. Ukládají se do krátkodobé (pracovní) paměti, která nemá moc velkou kapacitu a uložené vzpomínky z ní proto zanedlouho mizí. Udává se, že krátkodobá paměť je omezena na přibližně 7 prvků, které si (bez toho, aby se opakovaly) uloží na 15 až 20 vteřin. Nic moc, že? Naštěstí ne všechno ale zapomeneme úplně – to, co se opakuje, nebo co je pro nás nějakým způsobem důležité, se přepíše do takzvané dlouhodobé paměti.

Projíždění mozku

Zápis do dlouhodobé paměti může probíhat díky vědomému úsilí – třeba tak, že se něco učíte a snažíte si to zapamatovat - ale také bez něj. To se stává u zážitků, které v nás vyvolaly nějaké emoce. Teoreticky by dlouhodobá paměť měla mít téměř nekonečnou kapacitu. Problém je, že ani v ní naše vzpomínky nemusí zůstat, pokud se jim nevěnuje určitá péče. Spojení mezi neurony je potřeba občas „projet“ a tím je udržovat. V některých případech se to děje samo – o tom, že váš křeček je křeček a že teplou vodu pouštíte červeným kohoutkem, se utvrzujete denně. V jiných – například při učení se novým znalostem nebo dovednostem – už musí nastoupit vaše vědomá snaha. Naštěstí to nemusí to být jen bezduché biflování kolem dokola nebo otřepané mnemotechnické říkanky. Jsou i sofistikovanější způsoby.

Metoda chytrých otázek

Jak se učit: Když se právě učíte něco nového, ptejte se sami sebe: Co je na tom důležité? Co z toho je pro mne nové? Souvisí to nějak s tím, co už znám? Jaký pocit to ve mně vyvolává?

Proč to funguje: Otázky udrží váš mozek aktivní, i když vás daná věc zrovna moc nezajímá. Zaměřujete se na samotné principy a důležité souvislosti. A vyhnete se „iluzi vědění“, která nastává tehdy, když něco jenom čtete kolem dokola. Pak vám to totiž přijde důvěrně známé, bez ohledu na to, jestli to opravdu umíte.

Metoda rozkouskování

Jak se učit: Když se učíte něco nového, nechtějte to zvládnout na jeden zátah. Výhodnější je se k tomu vracet. Zopakovat si danou věc po pár hodinách, a pak vždycky po několika dnech. Když už to umíte, ale novou znalost/dovednost nepoužíváte moc často, vracejte se k ní jednou za pár týdnů.

Proč to funguje: Opakování po určité přestávce pomáhá udržet vzpomínky v dlouhodobé paměti.

Prokládací metoda

Jak se učit: Dívat se při učení na seriál je nesmysl, ale střídat to, co se učíte, může být výhodné. Hráči baseballu se rychleji zlepšovali, pokud při tréninku střídali různé typy odpalů, než když zkoušeli jeden a ten samý kolem dokola. Stejně tak se dá střídat kupříkladu geometrie s rovnicemi. Extrémní příklad? Lidé, kteří si boxerský trénink prokládají partiemi šachu.

Proč to funguje: Přecházením mezi tématy zlepšujete svou schopnost rozlišovat mezi problémy, rychle se přeorientovat z jednoho na druhý a hledat správné řešení.

Metoda dalšího významu

Jak se učit: Předmět svého učení si spojíte s něčím, co už znáte. A nemusí to být jen nějaká znalost, ale i pocit. Učíte se ve fyzice princip tepelného výměníku? Představte si u toho, jak si hřejete ruce o hrníček čaje. Probíráte druhy ryb? Vizualizujte si, jak je taháte z vody na rybářském prutu.

Proč to funguje: Čím silnější a názornější souvislost najdete s tím, co už znáte, tím lépe novou věc pochopíte. A ve vašem mozku vznikne víc spojení, díky kterým si ji později vybavíte.

Metoda „dej si pauzu“

Jak se učit: Podobně důležité jako aktivní učení jsou i přestávky. Naznačil to pokus, kdy měli lidé co nejrychleji na klávesnici vyťukávat pořád tu samou řadu čísel. Někteří delší dobu v kuse, jiní s krátkými pauzami. Ti, kteří si dávali pauzy, měli lepší výkony.

Proč to funguje: I když o tom nemáte ponětí, váš mozek během odpočinku zřejmě nezahálí. Měřením mozkových vln vědci zjistili, že během pauz si vyťukávání „přehrával“ ve zhuštěné a zrychlené podobě.

Dělejte svému mozku radost

Zdá se, že mozek se učí lépe, pokud se pro něj předmět studia stane „osobnějším“. Dobrou pomůckou by tak mohlo být i to, že si k poznámkám přikreslíte obrázek – ať už schéma nebo jen něco vtipného. Co je ale skutečně mimořádně důležité, je dát mozku ty správné podmínky a prostředí:

Zdravé jídlo a dostatek vody. Možná jste si všimli, že když máte žízeň, soustředění dá mnohem víc práce.

Dostatečný spánek. Kromě délky spánku je přitom významné i to, abychom vstávali a uléhali každý den ve víceméně stejnou dobu. Bez ohledu na to, že je zrovna sobota. Bonus tip: Utnout si screentime nejméně půl hodiny před spaním.

Pohyb na čerstvém vzduchu. Může to být sport stejně jako každodenní svižná delší procházka. Pozor ale na intenzitu pohybu večer krátce před spaním. Klidné protažění je super, naopak běh nebo posilování mohou narušit usínání.

Klidné prostředí. I když se rádoby vtipně říká, že inteligent zvládá chaos, v jednoduchém, uspořádaném a nezahlceném prostředí se mozek soustředí lépe. Takže jestli chcete ve škole zářit, doporučujeme zbavit se zbytečností a uklidit si v pokoji.

Ticho nebo vhodná hudba. Ne moc zběsilá a pokud možno bez textů, šikovná je třeba barokní klasika nebo soundtracky z filmů a her.