Postupné ochočení vlka obecného (Canis lupus) a jeho následná domestikace je trochu záhadná. Nejstarší nálezy psí domestikace se datují do doby před 10 až 15 tisíci lety, podle některých hypotéz ale došlo ke zdomácnění mnohem dříve. K ochočení divokých zvířat navíc docházelo na mnoha místech a v různých časových obdobích, což vedlo k vysoké variabilitě psích plemen co do tělesné stavby a velikosti.
Vlk má větší mozek než pes
Domestikovaní vlci získali snadný přístup k potravě a lidé těžili z teritoriálního chování šelem, které chránily svá území před dalšími predátory. V průběhu času se psům (Canis familiaris) zmenšila lebka, klesla hmotnost mozku (psí mozek je přibližně o 30 % menší než vlčí), zmenšila se jim smyslová centra, snížila se jejich samostatnost při řešení problémů, změnily se jejich hlasové projevy a zbarvení srsti, prodloužila se střeva a zvýšila plodnost.
Zvířata ochočením (ne)hloupnou
Někteří vědci označují psi za zhlouplé. V evoluci totiž platí, že čím větší je mozek v poměru k tělu, tím je živočich schopnější plnit složitější úkoly, využívat komplexnější kognitivní schopnosti a je sociálně zdatnější. U současných psích plemen ale tento předpoklad neplatí.
Alespoň ne podle výsledků vědců z Montpellierského institutu evolučních věd ve Francii, kteří porovnali 1682 lebek dospělých psů ze 172 plemen se standardizovaným dotazníkem pro výzkum chování psů.
Menší mozky jsou komplexnější
Výzkum potvrdil, že domestikace změnila směr psí evoluce a velikost jejich mozku. U současných psích plemen neplatí, že větší mozky korelují s vyšší šancí na přežití, lepším rozhodováním nebo vyšší kapacitou zpracování informací.
Naopak, plemena plnící role aktivních lidských pomocníků – záchranáři, stopaři, policejní psi, tažní či pastevečtí psi – mají relativní velikost mozku vůči tělu menší než plemena určená „pouze“ k mazlení (čivavy, jorkširští teriéři nebo němečtí trpasličí špicové). Zároveň dokáží lépe kontrolovat své chování a využívat krátkodobou paměť.
Domácí evoluce
Vedoucí práce Ana Balcarcelová dodává, že psi pracovních plemen mají i jiné složení vnitřních mozkových tkání než ostatní plemena. Za odchýlením od evoluce stojí podle ní umělý výběr řízený člověkem.
Šlechtěním jsme dokázali posílit složité sociální dovednosti (sledování lidského pohledu, interpretaci gest a ukazování) a potlačit ty nežádoucí (agresivitu, bázlivost, separační úzkost a nízkou cvičitelnost). Do budoucna se vědci plánují věnovat neokortexu – části mozku zodpovědné např. za paměť, pozornost, myšlení či poznávání, a objasnit, které smysly a funkce jsou pro vybraná psí plemena důležité.
Různé hypotézy o domestikaci:
Společný předek nebo vlk obecný?
Teorií o průběhu domestikace psa domácího existuje hned několik. Jedna hovoří o společném prapředku psovitých šelem, a sice o šelmách rodu Miacis. Z nich měli vzejít vlci, šakali i kojoti. Tito dravci žili před 60 miliony let a vyhynuli asi 20 milionů let před naším letopočtem. Další teorie zdůrazňuje šelmy rodu Tomarctus (vzhledem podobné liškám), které žily před přibližně 20 miliony let. V současnosti je tento názor vyvrácený a převažuje přesvědčení, že se psi etablovali z vlka obecného (Canis lupus).
