Jakkoli pro nás vypadá nezvykle, přijetí krys do služebního poměru v afrických zemích dává velice dobrý smysl. O tom, že laboratorní potkani i jejich divocí příbuzní, žijící v naší kanalizaci, jsou inteligentní zvířata, moc lidí nepochybuje.
Africké obří krysy rodu Cricetomys jsou podobně mazané, ale také o dost větší. S délkou těla až 40 cm a dvoukilovou hmotností už nejsou tak daleko od malých teriérů, kteří ve službách celníků občas pracují například na letištích. Jejich velikost – teriérů i obřích krys – je pro čenichání mezi balíky a zavazadly zcela ideální.
Krysy jako hledači nášlapných min
Africké obří krysy druhu Cricetomys ansorgei jsou čistotné, přítulné a učenlivé, takže se dají trénovat k plnění různých úkolů. V minulosti se z nich staly doslova hrdinky, když v oblastech, kterými se prohnaly válečné konflikty, vyhledávaly nevybuchlé pozemní miny. Některé se dokonce dočkaly oficiálního vyznamenání za statečnost!
Stejný druh krys vědci také naučili vyčenichat bakteriální původce nebezpečného onemocnění tuberkulózy. Další oblastí, ve které se služební krysy dobře uplatní, je boj proti pašování a nelegálnímu lovu ohrožených živočichů nebo těžbě určitých druhů dřeva.
Attenborough i Diane Fosseyová
Častým předmětem nelegálního obchodu jsou šupiny luskounů, slonovina, nosorožčí rohy a ebenové dřevo. Krysy mají výborný čich, rozeznat pach těchto organických materiálů dokážou i tehdy, pokud je smíchán s jinými pachy. Jejich tréninkem se zabývá nezisková organizace APOPO, která sídlí v Tanzanii.
Několika úrovněmi výcviku už prošla skupina krys, z nichž některé mají dost neobvyklá jména. Jedna se po slavném britském přírodovědci jmenuje Attenborough, další krysa nese na památku výzkumnice a ochránkyně goril Diane Fosseyové jméno Fossey.
Práce za pamlsek
V prvních fázích tréninku se krysy učí na pár sekund zanořit čenich do nádobky s materiálem, jehož pach se mají naučit. Za úspěšné splnění tohoto úkolu ve volném prostoru dostanou něco na zub. Vlastně je to úplně stejné, jako když svého psa cvičíte „na piškotky“.
Když krysa ochotně čenichá, nastává další fáze tréninku: Seznamování se s pachy jiných předmětů, například všudypřítomnými elektrickými kabely nebo kávovými zrny a pracími prášky, kterými se pašeráci snaží svůj kontraband pachově maskovat. Krysa se musí naučit vyhledávat cílový pach, zatímco ty ostatní, za které pamlsek nedostane, ignorovat.
Paměť jako pes
Kromě citlivého nosu potřebuje cvičená krysa také dobrou paměť. Aby se při práci neztratila, musí se umět sama vrátit na místo, ze kterého byla vypuštěna. Stejně tak si ale potřebuje pamatovat cílové pachy, aby je mohla vyhledávat opakovaně.
Krysy v tom přímo excelují: Pach si pamatují i po pěti až osmi měsících, během kterých se s ním vůbec nesetkaly. Cvičený hlodavec si tak podle svých opatrovníků nijak nezadá se psy. Na konci devítiměsíčního tréninkového programu je krysa schopná identifikovat pachy čtyř často pašovaných materiálů mezi necílovými pachy 146 jiných materiálů.
Batoh na zádíčkách
Třetí nezbytnou vlastností služebního hlodavce jsou šikovné packy. Cvičená krysa samozřejmě potřebuje speciální vybavení, už proto, aby si ji lidé nespletli s nějakým volně žijícím hlodavcem. Výstroj vypadá jako barevná látková vestička, kterou si krysa nese na zádech. Na hrudi má přívěsek, za který se musí naučit zatahat předními pacičkami. Když to udělá, spustí se pípavý alarm, kterým dá lidem signál o přítomnosti kontrabandu.
Studie, která ověřovala efektivitu služebních krys, zatím probíhala jen v kontrolovaném prostředí. Je možné, že při ostrém nasazení se objeví nějaké problémy nebo omezení, ale zatím všechno vypadá hodně slibně.
Chlupatý rentgen
Pro práci v nákladových prostorách přístavů a letišť jsou cvičené krysy teoreticky ideální. Snadno je někam vysadíte a dostanou se na víc míst než služební psi. Na rozdíl od nich také nejsou fixovány na jednoho páníčka a mohou tak pracovat pod velením různých lidí.
Nemají problém pohybovat se ve stísněných prostorách lodních kontejnerů napěchovaných balíky s různým zbožím. Ventilačními otvory se přitom mohou protáhnout i do zapečetěných kontejnerů, které se obvykle prohledávají pomocí nákladných rentgenových skenerů. Krysy jsou také dlouhověké a jejich výcvik je údajně daleko levnější než tato zařízení.
Krysy v sutinách
Bojem proti pašerákům ohrožených zvířat a rostlin ale možnosti služebního nasazení obřích krys nekončí. Představte si kupříkladu zemětřesení nebo uragán, které postiženou oblast změní v haldy suti.
Služební psi, kteří se snaží najít pod nimi přeživší osoby, čenichají kolem sutin nebo na jejich povrchu, dovnitř obvykle nemají šanci proniknout. Na rozdíl od hlodavců, pro které jsou sutiny vcelku přirozené prostředí, ve kterém se dokážou pohybovat a orientovat.
Jsem krysa a zachráním vás!
Vědci spekulují o tom, že by při katastrofách sutiny nejprve propátrali lidé se záchranářskými psy. V druhém sledu by pak byly nasazeny týmy krys a jejich cvičitelů. S rozestupy 10 až 20 metrů by mohli vcelku rychle propátrat velkou oblast.
Vědci přitom myslí i na lidi, kteří mají z myšovitých hlodavců strach. Na vestičku krys by kromě kamer a mikrofonů určených ke komunikaci obětí s lidskými záchranáři chtěli umístit také audio zařízení. Z něj by se ozýval vzkaz: „I am a RescueRat, I’m here to help you. Jsem záchranářská krysa a jsem tady, abych vám pomohla.“ Celé to vypadá jako dobrý nápad – držme tedy krysám palce!
Co umí krysy vyčenichat?
Obří krysy vědci vytrénovali k vyhledávání tří různých živočišných a jednoho rostlinného druhu. Které to jsou a proč na ně mají pašeráci spadeno?
Luskouni
Tito hmyzožraví savci z lesů Afriky a Asie mají tu smůlu, že tradiční čínská medicína přikládá jejich šupinám léčivé vlastnosti. Vědecké opodstatnění to nemá, šupiny jsou tvořeny stejným materiálem jako naše nehty nebo zvířecí chlupy, ale luskouni patří k nejčastěji pašovaným zvířatům světa.
Nosorožci
Stejný případ jako u luskounů, tady ovšem tradiční asijská medicína přičítá zázračné účinky prášku z rozemletých nosorožčích rohů. I nosorožčí roh jsou ale v podstatě jen „slisované chlupy“.
Sloni
Afričtí i asijští sloni patří mezi ohrožené druhy a obchod s jejich kly je nelegální. Navzdory tomu stále probíhá a sloni jsou pro pytláky výnosným artiklem. Ukořistěná slonovina se pak používá k výrobě ozdobných předmětů.
Stromy Dalbergia melanoxylon
Latinské jméno vám asi moc neřekne, ale jde o takzvané ebenové dřevo, které je velmi tvrdé, černě zbarvené a vyrábějí se z něj luxusní předměty. Tyto ebenovníky rostou velmi pomalu, takže nelegální těžba dřeva ohrožuje existenci jejich druhu.
Krysy s kapsičkami
V angličtině se rodu Cricetomys říká giant pouched rats, což bychom mohli přeložit jako obří krysy s vakem. Ve skutečnosti se ale nejedná o skutečný vak, ve kterém vačnatci nosí mláďata. U krys se jedná spíše o velké lícní torby podobné těm křeččím. Krysám stejně jako křečkům slouží k přenášení potravy do podzemních doupat.
Tělo krys druhu Cricetomys ansorgei je až 40 cm dlouhá, k tomu je však třeba připočíst ještě holý ocas pokrytý drobnými šupinami, který může měřit dalších 46 cm. Tyto obří krysy se v průměru dožívají 8 let, dožít se ale mohou až 11 let. Jejich výcvik se tak rozhodně vyplatí, protože se začínají cvičit už jako čerstvě odstavená mláďata. Délka krysí služby pak nemusí být o moc delší než u služebního psa.
