Krysí vzestupy a pády: Invaze krys do Evropy

Krysí vzestupy a pády: Invaze krys do Evropy
Sdílej
 
Krysy se společně s myšmi a potkany přizpůsobily životu v lidském společenství. A díky tomu osídlily celý svět. Jak probíhala jejich invaze do Evropy?

Původním domovem krysy obecné (Rattus rattus) je jihovýchodní Asie, kde žila stromovým způsobem života. Když začaly vznikat první zemědělské osady, objevila výhody soužití s lidmi a stal se z ní tzv. synantropní druh. Tedy druh, který žije v blízkosti lidí a má z něj prospěch. Kromě dostupných potravních zdrojů (sýpky a sklady potravin) jí to přineslo ještě další výhodu – spolu s lidmi cestovala a šířila se do nových oblastí.

Krysí geny promluvily

První krysí přistěhovalci „připluli“ na obchodních lodích s obilím z Malé Asie a z Egypta do starověké Říše římské. Vědci dlouho předpokládali, že současné krysy jsou jejich potomky. Nedávno prostudovali genetické informace pozůstatky krys z řady archeologických nalezišť pocházejících z období od 1. do 17. století našeho letopočtu. Data prozradila překvapivou věc: Současné krysy nejsou potomky těch prvních! Krysy se do Evropy dostaly ve dvou nezávislých vlnách.

ůvodně stromové krysy výborně šplhají, obvykle žijí na půdách a v podkrovních prostorách •  Profimedia.cz

Krysy římské

Krysy v Říši římské se s římskou expanzí šířily na další evropská území. Ale na sever od hranic říše se v tomto období krysy nedostaly. Přibližně v 5. století našeho letopočtu se krysí populace ve starém Římě zhroutila. Vědci to dávají do souvislosti s tzv. Justiniánským morem, který byl vedle klimatických změn jednou z příčin pádu Říše římské. Většina venkova následkem morové epidemie osiřela a krysy přišly o své domovy a potravu.

Nová vlna

Ale už od raného středověku v 9.–10. století našeho letopočtu se krysy začínají v Evropě objevovat znovu. Jak však geny ukázaly, nebyly to přežívající zbytky krys ze starověkého Říma. Do Evropy přicházela geneticky odlišná populace. Připlouvaly na obchodních lodích z Asie do jižních oblastí západní Evropy – k pobřeží Francie, odtud se pak díky rozvíjejícímu se námořnímu obchodu se severozápadní Evropou šířily dál. Ve 13. století už žily na většině území Evropy včetně Britských ostrovů, o sto let později dosáhly hranic Finska.

Krysa versus potkan: Srovnání hlodavců •  Wikipedie

Morové epidemie

Krysy neblaze prosluly jako původci moru. Ve skutečnosti jsou jím blechy, které na nich parazitují a které jsou hostiteli morové bakterie Yersinia pestis. Právě to zavinilo morovou epidemii ve starověkém Římě. A bez následků nezůstala ani druhá invaze krys do Evropy. Ve 14. století propukla snad nejhorší morová epidemie v historii lidstva – tzv. Černá smrt měla na svědomí prakticky celou třetinu tehdejších obyvatel Evropy. Čilé obchodní styky východu a západu ale krysám pomohly tuto pandemii přečkat a jejich počty to nijak neovlivnilo.

Konec krysí vlády

Začátkem 18. století se do Evropy začal šířit další jihoasijský hlodavec – potkan obecný (Rattus norvegicus). Na rozdíl od krys je to mokřadní druh, v městském prostředí tak našel ideální podmínky v různých stokách a kanálech, vyhovovaly mu i nově budovaně stavby z cihel. V konkurenci s většími a silnějšími potkany krysy brzy prohrály, potkani je z měst vytlačili. A i když v Evropě nevyhynuly úplně, jejich počty se už nikdy nevrátily ke středověkým hodnotám.

Krysa vs. potkan: Černí pasažéři dobývají svět

Krysa vs. potkan: Černí pasažéři dobývají svět

Nečekaný vítěz: Kočka potkana neuloví

Nečekaný vítěz: Kočka potkana neuloví

Vetřelci z planety Země: Zvířecí cestovatelé a černí pasažéři

Vetřelci z planety Země: Zvířecí cestovatelé a černí pasažéři

 
 

Články odjinud