Lidé a psi žijí bok po boku už několik tisíc let. Díky tomu se z nich stali věrní společníci, v České republice vlastní v současnosti psa téměř 40 % obyvatel. Přestože si spousta majitelů myslí, že svého domácího mazlíčka dobře zná a dokáže poznat, co svým jednáním dává najevo, nemusí to být podle nedávno zveřejněného výzkumu pravda. Dvojice vědců z Arizonské státní univerzity příznačně nazvala svoji studii v doslovném překladu „štěkat na špatný strom“, čemuž odpovídá českému přísloví „plakat na špatném hrobě“.
Jak vnímáme psí emoce?
Aby prověřili, zda lidé správně vnímají psí emoce, využili metodu experimentu. Vědci nejdříve nahráli reakce vybraného psa v různých situacích, které jsou pro něj buď příjemné, nebo naopak stresující. Mezi kladné impulzy patřilo například to, že dostal pamlsek, oblíbenou hračku nebo bylo vytaženo vodítko, které má spojené s venčením. Obráceně fungovalo napomenutí od majitele nebo vyndání vysavače, protože nemá rád hlasité luxování, které následuje.
Všeříkající experiment
V prvním experimentu výzkumníci pouštěli účastníkům videa v původní podobě s celou situací, nebo v upravené verzi s odstraněnými souvislostmi, třeba bez osoby s vysavačem. Ve druhé části zašli ještě dále a sestříhali záběry tak, aby na nich vznikl nesoulad – na negativní podnět od člověka navazovala pozitivní reakce psa a naopak. Testované osoby, které hodnotily, jak jim pes připadá šťastný či smutný a vzrušený či klidný, tím vědci často obelstili.
Jak to probíhalo
Aby do výzkumu nevstupovaly jiné faktory, použili pouze videa jediného psa. Natáčení probíhalo v jeho domově, protože jinak by mohly být zvířecí reakce ovlivněny neznámým prostředím. Všechny záběry, ty originální i počítačově upravené, měly černé pozadí. Aby byl pes dobře vidět, byl vybrán světlý kříženec bígla a ohaře. Člověk s podněty vyvolávajícími emoce byl vždy umístěn nalevo a pes na pravé straně obrazovky. První části výzkumu se zúčastnilo 400, druhé 500 studentů psychologie na arizonské univerzitě.
Zákeřná záměna
V případě, kdy účastníci experimentu viděli psa vystřiženého z přípravy na procházku, ale společně s vysavačem, často tvrdili, že je vyděšený. Avšak pokud úplně stejnou reakci měli posoudit spolu s vodítkem, přišel jim pes najednou jako nadšený. To dokazuje, že lidé vnímají náladu psa především podle situace a velmi málo se zajímají o zvíře jako takové. Především ve videích, ve kterých byly souvislosti kladné, hodnotili účastníci emocionální stav psa rovněž jako pozitivní, i když byl ve skutečnosti negativní. Automaticky předpokládali, že se pes, který na videu například dostává pamlsek, cítí dobře a nezkoumali více jeho chování.
Psi nejsou jako lidi
Výsledky studie naznačují, že se lidé příliš soustředí na situaci, ve které se pes ocitl, zkoumají prostředí a vnější podněty, ale nevěnují pozornost tomu, jak zvíře reaguje. Do hodnocení dané události výrazně vnáší svůj vlastní pohled. Význam emocí zvířete si vykládají antropocentricky, což znamená, že mu přisuzují lidské vlastnosti a naši škálu emocí. Promítání lidských pocitů do psů nám pak brání pochopit, jak se opravdu cítí, což vede k nedorozuměním v komunikaci.
Jak se zlepšit
Určitě se vám již stalo, že jste se při interpretaci pocitů svých kamarádů či rodičů spletli, protože kromě výrazu ve tváři lidské emoce ovlivňuje i aktuální nálada nebo daná situace. Mezidruhová empatie je ještě mnohem komplikovanější. Každý pes je jiný, proto se i emocionální projevy jednotlivých zvířat mohou lišit. Důležité je uvědomit si, že máme sklon být přespříliš zaujatí celkovou situací. Lepší je snažit se vnímat psa bez ohledu na to, co se děje okolo, a sledovat jeho komunikaci pomocí řeči těla, jako je vrtění ocasem.
Pes: Přítel člověka, ale hrozba pro přírodu?
Vlivem chovu psů na životní prostředí se v poslední době zabývali vědci z Curtinovy univerzity v australském Perthu. Zatímco ekologické škody způsobené kočkami byly již popsány, dopady života psů na přírodu doteď nikdo podrobně nezkoumal. Přitom se odhaduje, že jich na světě jako domácích mazlíčků žije okolo 500 milionů a celková populace se může blížit až jedné miliardě!
Zbytky po venčení
Zájmový chov psů má největší dopady na divokou zvěř, pronásledování volně žijících zvířat je samozřejmě nežádoucí. Ale i když jsou psi na vodítku, mohou narušovat třeba život pobřežních ptáků. A to tím, že se v prostoru, kde hnízdí, vyčurají a zanechají tam tak své pachy.
Ty na daném místě ještě dobu přetrvají a domnělá přítomnost predátora ovlivní chování například ptactva. Zjistilo se také, že jeleni či lišky žijící v americké přírodě se vyhýbají oblastem, kudy vedou stezky, na kterých se psi venčí. A to dlouhodobě, i když tam zrovna v danou chvíli žádní nejsou.
Zodpovědnost je základ
Psi ale neovlivňují jen ostatní zvířata. Nezanedbatelná je výroba granulí a dalších pamlsků, která má značnou uhlíkovou stopu. Mezi další negativní důsledky patří třeba znečištění vody, do které se smývají chemické sloučeniny ze speciálních přípravků používaných jako ochrana před klíšťaty. Na druhou stranu mají psi nezastupitelnou roli jako pracovní zvířata i společníci.
K udržitelnému vlastnictví domácích mazlíčků by mohlo pomoci zodpovědnější chování jejich majitelů. Jenže studie zaměřená na „páníčky“ zjistila, že jen asi 15 % z nich by bylo ochotno zaplatit více peněz za krmivo vyrobené a zabalené environmentálně šetrně.
