V posledních měsících je tématem číslo jedna umělá inteligence (UI) a její integrace do každodenního života společnosti. Na působení UI v určitých oblastech jsme si již zvykli (jde například o reklamu, sledování videí, kyberbezpečnost nebo marketing), ovšem v některých je zbrusu nová. Před několika měsíci byla spuštěná aplikace Petnow, která pomocí získaných biometrických údajů identifikuje s 99 % přesností zatoulaného psa.
Psí biometrie
Jihokorejský startup Petnow vznikl v roce 2021. Ještě tentýž rok dostal prostor v programu C-Lab Outside společnosti Samsung a začal spolupracovat s výzkumníky z Univerzity Jonse, jež sídlí v Soulu. Společně vyvinuli technologii, která je schopná na základě biometrických údajů nalézt ztracené domácí mazlíčky. V aplikaci se prolínají 3 vrstvy UI, a sice identifikace obličeje zvířete, rozpoznání unikátního vzoru a struktury čenichu a zajištění dostatečné ostrosti fotografie.
Bezpečný prostor pro psy
Hlavním cílem aplikace Petnow je, dle jejích tvůrců, vytvoření bezpečného prostoru pro psy. Těm by měl opadnout stres z návštěvy zvěrolékaře kvůli čipování, a také by se měl snížit počet ukradených nebo ztracených mazlíčků. Zájemcům stačí pouze stáhnout software, namířit svůj chytrý telefon na psa a nechat umělou inteligenci, aby analyzovala obraz. Následně zvířeti založí profil se základními údaji a kontaktem na svoji osobu. Když se pes ztratí, stačí to v aplikaci nahlásit a ta dá majiteli vědět, pokud jej někdo najde.
Každý čenich je jedinečný
Jediná podmínka, kterou vývojáři radí dodržet, je respektovat minimální stáří psa. Do aplikace doporučují zaznamenávat psy starší 6 měsíců. Do té doby rychle rostou, čímž se částečně mění i vzor na jejich čumáku. Otisk čenichu dospělého psa je poté stejně unikátní jako například otisk prstu a dokáže jednotlivé zvíře spolehlivě identifikovat. Mimo to má pro psy čumák také naprosto zásadní význam. Díky němu dokáží rozpoznat veškeré přijímané informace až do nejmenších detailů.
Čich jako superschopnost
Psí nosní sliznici pokrývají stovky milionů čichových receptorů. My se můžeme pochlubit pouhými 6 miliony receptory a 100 000x slabším čichem, než mají psi. Co také nedokážeme, je pohybovat každou nozdrou zvlášť. Psi to umí a určují tak směr, z něhož přichází pach, který cítí. Aby toho nebylo málo, vědecké studie potvrdily schopnost psů rozpoznat nemocné lidi (například s rakovinou nebo covidem) a dokonce identifikovat zpopelněné lidské ostatky.
Nepřetržité vnímání pachů
Každý pes dokáže rovněž nepřetržitě vnímat vůni, a to i když dýchá. Vdechovaný vzduch se v čenichu rozdělí do dvou proudů, přičemž jeden putuje do oblasti v zadní části čenichu věnované detekci pachů a druhý putuje k plicím. Při výdechu proudí vzduch štěrbinami čumáku v jedinečném aerodynamickém vzoru, který zároveň vede nový vzduch dovnitř. Díky čenichu dokáží psi jako druzí savci, o kterých to víme (první jsou listonosovití netopýři upíři), vnímat i zdroje tepla a tepelného záření.
Záhada psího vnímání:
Překvapivý nový objev
Vědci učinili v minulém roce překvapivý objev. Psi, jako jediní známí živočichové, mají vyvinuté speciální mozkové struktury, které propojují jejich čich a zrak. S nadsázkou se tak dá říci, že „vidí“ čenichem. Podle prvních předpokladů jim vnímání pachů a vůní pomáhá určit, kde se která věc nachází. Psi se tedy podle čichu orientují stejně dobře jako lidé podle zraku. Myšlenku podporuje i fakt, že slepí psi obyčejně nevykazují potíže s orientací v prostoru nebo při hře.
