Tohle se vám bude líbit: Zaháknete se na dron a ten vás přenese před školu. Nesmysl? Něco podobného předvedl v červenci třiapadesátiletý Daeman z východní Jávy. Zavěsil se pod velký zemědělský dron a v patnáctimetrové výšce přeletěl na kilometr vzdálenou banánovou plantáž.
Stroj, který normálně vozí hnojivo a sklizeň, uzvedne po úpravách 150 kilogramů. Video mělo miliony zhlédnutí – a dohru na policii. Zemědělské stroje nejsou pro přepravu lidí ani stavěné, ani schválené.
Hybridní transportní drony mají revoluční dolet
Kde jsou drony, které by vozily lidi? Odpovědi přinesla letní letecká výstava v britském Farnborough, kde se představila rodina čtyřvrtulových strojů Tekever AR6. Stojí za nimi portugalská firma, vyrábějí se v anglickém Swindonu.
Stejně jako běžné stroje startují vertikálně (tzv. eVTOL), ale liší se tím, že využívají spalovací motor v souhře s novou generací hydrauliky, aby dokázaly překonat vzdálenost 500 kilometrů se zátěží až 200 kilogramů.
Elektrické modely stejné kategorie uzvednou zpravidla jen sto kilogramů a doletí s nimi sotva jeden až pět kilometrů. Tekever tak najde spoustu využití především v civilní oblasti pro převoz materiálů nebo doručování zásilek mezi odlehlými oblastmi, například na elektrárny nebo těžařské plošiny v moři.
Vojenské a záchranářské drony na bojišti
Vojenská verze bude schopna sama se rozhodovat, operovat bez napojení na satelitní navigaci (tedy bez signálu GPS, který nepřítel dokáže rušit nebo podvrhnout falešnými daty) a fungovat i v rojích, tzv. swarmech, které umožní rychlou koordinaci několika strojů nad stejnou oblastí. Britové s Tekeverem počítají i v projektu NYX, kde má létat ve dvojici s bojovým vrtulníkem Apache jako jeho bezpilotní parťák.
Mezi další vojenské využití má patřit i rychlý transport vojáků. Nikoliv do boje, ale z boje. Jak ukazuje současná válka na Ukrajině, je velmi náročné dostat zraněného vojáka z přední linie do zázemí s lékařským vybavením. AR6 podobnou akci bez problémů zvládne a stejným směrem se obrací i výrobci dalších bezpilotních letounů, pro které je budoucnost letectví klíčová.
Klouzavá sanitka s vertikálním startem
S trochu jinou konstrukcí na to jde bezpilotní Victor U250 od mnichovské firmy ERC System, který byl odhalen na červnové výstavě ILA Berlin. Vypadá jako letadlo, ale jeho osm vzletových vrtulí míří nahoru pro vertikální start. Jakmile se dostane do požadované výšky, zapne se tlačná vrtule v zadní části pro směrování letu dopředu.
Osmimetrové křídlo slouží pro spíše klouzavý let, což je dáno i využitím hybridního pohonu. Spalovací motor funguje jako malá elektrárna – během letu vyrábí elektřinu pro dobíjení baterií. Díky tomu letoun zvládne doletět až 300 kilometrů rychlostí kolem 250 km/h a se zátěží 250 kilogramů.
Trup je vyrobený z uhlíkových kompozitů a místo kol má stroj pevné ližiny jako vrtulník. Při přechodu ze svislého do vodorovného letu nic nesklápí ani neotáčí – čím méně pohyblivých částí, tím menší šance na poruchu.
Nové eVTOL modely
Zajímavá je i konstrukce nákladového prostoru. Nakládka a vykládka probíhá předními dveřmi, které se rozevírají jako mušle. Dovnitř se vejdou dvě naložené palety nebo nosítko s pacientem, které je možné během letu spustit na zem s pomocí navijáku.
Tenhle klíčový mechanismus je podle výrobců připraven i pro transport lidí, například nosítek s pacientem. Stroj by měl být podle výrobce až třikrát rychlejší než sanitka a jeho zásah třikrát levnější než při letu vrtulníku.
První let prototypu Victor konstruktéři plánují už na letošní rok, ostré nasazení od roku 2028 a bude sloužit i jako krok k pozdějšímu modelu Charlie, který by měl vzlétnout roku 2031. Firma navíc nezačíná od nuly: Postavila už dva zkušební stroje – Echo (2023) a Romeo (2025). Skoro třítunový Romeo je zatím nejtěžší létající bezpilotní eVTOL v Evropě.
Záchranářské drony pro Boeing a NASA
Paralelně s komerčním vývojem běží od roku 2024 soutěž GoAero, ve které komerční i studentské týmy připravují vlastní návrhy dronů pro transport osob. Záštitu nad projekty převzaly společnosti Boeing a NASA, ale také zbrojovky RTX a technologické Honeywell. V současné době se soutěž blíží do finále, vyhlášení vítězů proběhne roku 2027. Mezi finalisty není o nápady nouze.
Podívejte se třeba na HEXA 2 ER od týmů Lift a UT Austin, který je ve vývoji téměř deset let a vychází z již otestovaného modelu HEXA. Verze ER slibuje rychlou a okamžitou záchranářskou práci. Jde o plně autonomní nebo na dálku řízený stroj, do kterého záchranáři naloží zraněného a ten bude odnesen rychlostí 100 km/h do nejbližší nemocnice. Nad transportním lehátkem je umístěno osmnáct rotorů. To proto, aby dokázaly bezpečně přistát i v případě selhání až šesti z nich.
Pro případ nejhoršího má stroj padák. Výsledkům soutěže GoAero se budeme v ábíčku věnovat. Vítěz bude dalším krokem na cestě k dronové přepravě lidí a vývoji pro záchranářské drony.
Létající záchranný kruh:
Výbava budoucnosti
Červenobílý kruh je součástí povinné lodní výbavy, ale na rozbouřeném moři může být dosažení záchrany problematické. Čínský tým proto vyvinul geniálně jednoduché řešení: 4,38 kilogramu vážící plovák osazený čtyřmi motory. Létající kruh dokáže přistát a opět vzlétnout z vodní hladiny a dostat se rychlostí 47 km/h do vzdálenosti až jednoho kilometru.
