20 tisíc koster pod Londýnem

20 tisíc koster pod Londýnem
Sdílej
 
Přímo pod Londýnem leží 20 tisíc koster. Sklady pod hlavním britským městem jsou plné kostí a pomáhají rekonstruovat historii Londýna od dob římské okupace.

 

V centru Londýna může návštěvník narazit na plno krásných pamětihodností jako jsou Tower nebo katedrála svatého Pavla. Jen pár minut chůze od ní je Muzeum Londýna. Najdete v něm historii hlavního města Spojeného království od prvního osídlení z doby kamenné s mnoha zajímavými artefakty. Největší překvapení se ale skrývá pod zemí. V místech, kam běžný návštěvník nezavítá.

Kostry od Římanů po současnost

V podzemním komplexu chodeb pod muzeem s názvem Centrum lidské bioarcheologie je uloženo víc než 20 tisíc lidských koster mužů, žen i dětí. Jde o největší sbírku koster na jednom místě na světě. Nejstarší pocházejí už z doby, kdy byli Římané v Británii, uloženy jsou tady i tělesné schránky ze současnosti.

Kostry jsou skladovány ve speciálních pouzdrech •  Museum of London, Centre for Human Bioarchaeol

Londýn pod drobnohledem

Protože pocházejí všechny kostry z jediné lokality a jsou pečlivě uloženy na jednom místě, pomáhají vědcům ve výzkumu vývoje člověka a při mapování historie Londýna. Díky možnostem srovnávat kostry z jednotlivých etap vývoje města se tak historici dozvěděli spoustu informací o období morové nákazy nebo změnách spojených s průmyslovou revolucí. Zároveň sbírka slouží i pro odhalování změn, které ovlivňují podobu a zdraví dnešních obyvatel Londýna.

Ve skladech je přes 20 000 koster •  Museum of London, Centre for Human Bioarchaeol

Jak se měnil člověk

Kromě pohledu do minulosti nabízí sbírka i malý náhled do budoucnosti. Vědci se můžou dohadovat o tom, jak se bude lidské tělo a zdraví dál vyvíjet. Jeden z největších výzkumů se zaměřil na změny lidského těla a zdraví v období průmyslové revoluce. V té době se změnil životní styl, lidem se zlepšila zdravotní péče nebo hygiena a prodloužila se délka života. Zároveň se ale objevily zdravotní problémy, které známe i dnes. Třeba cukrovka, obezita nebo zdravotní komplikace spojené se špatným životním prostředím. Vědci srovnávali kostry z Londýna a okolních měst. Záznamy lékařů z tehdejší doby jsou pro nás dnes často nečitelné, ale kosti jsou pro vědce jako otevřená kniha.

Umisťování jedné z desítek tisíc koster do vitríny •  of London, Centre for Human Bioarchaeol

Co řekne DNA

Podle typu a tvaru kosti, jejího stáří nebo poškození, dokážou vědci odhadnout i příčinu smrti. Hodně věcí se ale oku nikdy nepodaří zjistit i proto, že poškození na kostře mohla vzniknout až po pohřbu při špatném zacházení s ostatky. Proto se třeba k odhalení detailů o morové ráně, která stála život miliony lidí, využívá rentgen a DNA.

Kam za kostlivci?

Zatímco sbírka kostlivců pod Muzeem Londýna není pro veřejnost přístupná, v České republice je několik podobných míst, která stojí za návštěvu. Prvním je rozhodně kostnice u Kutné Hory tvořená z více než 40 tisíc koster. Veřejně přístupná je také Kapucínská hrobka v Brně, kde je uloženo přes 200 lidí, většinou mnichů.


Pravěká detektivka: Vražda v době kamenné

Pravěká detektivka: Vražda v době kamenné

Příběh jako z detektivky: Relikviář svatého Maura

Příběh jako z detektivky: Relikviář svatého Maura

Buddhovy ostatky: Objev posvátného pokladu

Buddhovy ostatky: Objev posvátného pokladu

 

 

 

Články odjinud

Hry