Rok 2025 značí 80. výročí konce druhé světové války. Mnozí Češi a Moravané se snažili přispět k osvobození Československé republiky a „Protektorat Böhmen und Mähren“ tak připomínal sud střelného prachu. Boje za svobodu se zúčastnili různí lidé, vojáci i civilisté, muži, ženy i děti. Bojovali i policisté a četníci.
SOS na hranicíc: Služba u Stráže obrany státu (SOS) v roce 1938
Josef Chaloupka se narodil 17. května 1910 v Licomělicích. Po vojně se přihlásil do služeb československého četnictva. Sloužil na četnické stanici v Nové Pace. Byl také zařazen do jednotek Stráže obrany státu (SOS), které za branné pohotovosti konaly pozorovací a strážní službu na státních hranicích.
V září roku 1938 vypukla v pohraničí vzpoura sudetoněmeckých nacistů podporovaných hitlerovským Německem. Ozbrojené bandy freikorpsu přepadávaly naše pohraniční hlídky, terorizovaly české obyvatelstvo a německé antifašisty. Přestřelky byly na denním pořádku.
Jednotky SOS nesly hlavní tíhu bojů. Strážmistr Josef Chaloupka je zažil v Krkonoších, v obvodu četnické stanice Špindlerův Mlýn. 3. října 1938 zde došlo k incidentu, při němž byl zastřelen nacista Friedrich Jirschik.
Nástup okupace: Zatčení gestapem a nespravedlivý trest smrti
To již ale vstoupil v platnost mnichovský diktát a československá vláda na nátlak velmocí odstoupila pohraničí Německu. Naši obránci uposlechli rozkaz, i když s ním nesouhlasili a ustoupili z hor do údolí.
Strážmistr Josef Chaloupka se vrátil na četnickou stanici do Nové Paky. Tam zažil i okupaci 15. března 1939. 29. dubna 1939 ho zatklo gestapo – nacistická tajná policie. Za údajnou Jirschikovu vraždu byl on i jeho kolegové strážmistr Šanda a vojíni Votrubec a Sucharda německým soudem ve Vrchlabí nespravedlivě odsouzeni k trestu smrti.
Potají do Prahy: Útěk před gestapem a zapojení do odboje
Chaloupkovi se 1. listopadu 1939 podařilo z věznice uprchnout. Útočiště hledal u svých kolegů v Nové Pace. Gestapo na něj vydalo zatykač a začalo po něm pátrat. Novopačtí četníci, zapojení do tajné vojenské odbojové organizace Obrana národa, Chaloupkovi pomohli.
Opatřili mu falešné doklady, civilní oděv a obarvili vlasy. Chaloupka pak odešel pod falešným jménem na Královéhradecko a později na Rychnovsko, kde pracoval jako dělník a účastnil se různých tajných odbojových akcí. Nakonec se přesunul do Prahy.
Hrdina Pražského povstání: Jak se bojuje s pancéřovou pěstí
Během Pražského povstání v roce 1945 se strážmistr Chaloupka zapojil do bojů při obraně Staroměstské radnice. Naučil se zacházet s ukořistěnou německou protitankovou zbraní „Panzerfaust“ – česky pancéřová pěst.
„Panzerfausty“ začala německá armáda používat v roce 1943. Byla to ruční protitanková zbraň na jedno použití. Skládala se z výmetné roury s vnitřní náloží černého střelného prachu, na jejíž přední konec byla nasunuta hlavice s kumulativní náloží.
Voják si přitiskl rouru do podpaží nebo si ji položil na rameno tak, aby tlak a výšleh spalných plynů vyrovnávající zákluz směřoval ze zadního konce neškodně za něj – tam ovšem také nesměl nikdo stát. Poté odjistil, zamířil a stiskl spoušť, čímž došlo k odpálení nálože a vymetení hlavice. Její let stabilizovala křidélka z ocelového plechu. Postupně vznikly varianty s dostřelem 30, 60, 100 a 150 m. Průbojnost pancíře až 200 mm.
Obrana Staroměstské radnice a střelba z okna
7. a 8. květen 1945 byly nejtěžší dny povstání. Bojovalo se na mnoha místech a obráncům barikád docházely síly a náboje. Útočící jednotky Wehrmachtu a Waffen-SS ohrožovaly i oblast Staroměstského náměstí. Podporovala je různá obrněná vozidla – útočná děla Sturmgeschütz III, stíhače tanků Jagdpanzer 38 (t) Hetzer a další. 8. května Chaloupka ostřeloval pancéřovými pěstmi z okna hořící Staroměstské radnice německé obrněnce, které vjely na náměstí. Dva z nich se mu podařilo zasáhnout. Pak ale podle svědků – strážmistra Baudische a poručíka Luňáčka – dostal Chaloupka přímý zásah dělostřeleckým granátem, vystřeleným ze třetího tanku. Byl na místě mrtev, doslova roztrhán a spálen výbuchem.
Tak tedy padl četnický strážmistr Josef Chaloupka. Bránil svou vlast již v roce 1938, celou okupaci usiloval o její osvobození a zemřel hrdinskou smrtí na prahu svobody. Jeho jméno bylo jako první vepsáno na pamětní desku kříže na Staroměstské radnici dne 9. května 1945. Dne 29. června 1946 mu v jeho rodišti v Licomělicích slavnostně odhalili památník. In memoriam byl také vyznamenán Československým válečným křížem.
Panzerfausty v dnešní době
Přestože od konce druhé světové války uplynulo již 80 let, nejčastějším případem pro dnešní pyrotechnickou službu Policie ČR jsou stále nálezy staré válečné munice. Patří k nim i „panzerfausty“. Jejich povrch bývá rezavý, ale výbušnina uvnitř může být stále smrtelně nebezpečná. Proto s žádným podezřelým nálezem nemanipulujte a oznamte ho ihned na známou linku 158!
