Stojím uprostřed filmového ateliéru a hledím vzhůru. Vysoko nad hlavou mám pochozí lávky s osvětlovacími traverzami, raritu, kterou v nových studiích už nenajdete. Pod nohama beton, kolem mě téměř prázdný prostor velký skoro jako tělocvična. Občas sem k natáčení reklamy přivezou luxusní jachtu nebo supersport Bugatti. Jindy tady pro natáčení televizních či filmových scén postaví obývák, případně celý byt.
Zrovna teď zde v rohu stojí plně vybavená kuchyně, kde právě natáčí reklamu na nějaké malé spotřebiče. Ateliéru říkají 100dola nebo také Kudlovská stodola, ale pořád je to ta původní stavba, kterou zde uvedli do provozu před devadesáti lety v roce 1936.
Slavní tvůrci a počátky na kopci Kudlov
Tady na Kudlově, kopci nad Zlínem, se točily filmy, které obletěly svět. Hermína Týrlová zde tvořila svůj průkopnický animovaný film a oživovala loutky s drátěnými končetinami. Karel Zeman stavěl prehistorické oceány a Elmar Klos možná už připravoval podklady pro scénář, který mu v budoucnu vynesl Oscara.
Pak přišla sametová revoluce, éra nových pořádků a areál pomalu osiřel. Ovšem dnes, přesně devadesát let od vzniku prvního ateliéru, je Kudlov znovu plný života. A je to obdivuhodný návrat, hodný jmen svých zakladatelů.
První kamera a vize pro filmové ateliéry Zlín
Příběh zlínského filmového kopce začal v Americe. Tomáš Baťa si tam na počátku minulého století všiml síly nového média – pohyblivých obrázků – a pochopil, že by ho mohl využít pro svou firmu. Rozhodl se, že nebude platit pražské filmaře, a v roce 1927 koupil vlastní kameru značky Kinamo. Moderní německý přístroj na kazety zvládal až dvě minuty záznamu a stal se základem celé zlínské filmové tradice.
O vlastním filmovém studiu se začalo uvažovat až pod vedením Jana Antonína Bati. Ten v roce 1934 vyhlásil celostátní konkurz na klíčové filmové profese. Přihlásili se lidé, kteří se později zapsali do úžasné historie filmu a světové kinematografie zlatým písmem.
Trojice zakladatelů a stavba městečka
Elmar Klos, budoucí držitel prvního československého Oscara za film Obchod na korze. Alexandr Hackenschmied, avantgardní fotograf a kameraman světového jména a pozdější držitel Oscara za dokumentární film (už s americkým občanstvím). A také producent Ladislav Kolda, který se po válce stal ředitelem filmového oddělení OSN v New Yorku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
