Stojím uprostřed filmového ateliéru a hledím vzhůru. Vysoko nad hlavou mám pochozí lávky s osvětlovacími traverzami, raritu, kterou v nových studiích už nenajdete. Pod nohama beton, kolem mě téměř prázdný prostor velký skoro jako tělocvična. Občas sem k natáčení reklamy přivezou luxusní jachtu nebo supersport Bugatti. Jindy tady pro natáčení televizních či filmových scén postaví obývák, případně celý byt.
Zrovna teď zde v rohu stojí plně vybavená kuchyně, kde právě natáčí reklamu na nějaké malé spotřebiče. Ateliéru říkají 100dola nebo také Kudlovská stodola, ale pořád je to ta původní stavba, kterou zde uvedli do provozu před devadesáti lety v roce 1936.
Slavní tvůrci a počátky na kopci Kudlov
Tady na Kudlově, kopci nad Zlínem, se točily filmy, které obletěly svět. Hermína Týrlová zde tvořila svůj průkopnický animovaný film a oživovala loutky s drátěnými končetinami. Karel Zeman stavěl prehistorické oceány a Elmar Klos možná už připravoval podklady pro scénář, který mu v budoucnu vynesl Oscara.
Pak přišla sametová revoluce, éra nových pořádků a areál pomalu osiřel. Ovšem dnes, přesně devadesát let od vzniku prvního ateliéru, je Kudlov znovu plný života. A je to obdivuhodný návrat, hodný jmen svých zakladatelů.
První kamera a vize pro filmové ateliéry Zlín
Příběh zlínského filmového kopce začal v Americe. Tomáš Baťa si tam na počátku minulého století všiml síly nového média – pohyblivých obrázků – a pochopil, že by ho mohl využít pro svou firmu. Rozhodl se, že nebude platit pražské filmaře, a v roce 1927 koupil vlastní kameru značky Kinamo. Moderní německý přístroj na kazety zvládal až dvě minuty záznamu a stal se základem celé zlínské filmové tradice.
O vlastním filmovém studiu se začalo uvažovat až pod vedením Jana Antonína Bati. Ten v roce 1934 vyhlásil celostátní konkurz na klíčové filmové profese. Přihlásili se lidé, kteří se později zapsali do úžasné historie filmu a světové kinematografie zlatým písmem.
Trojice zakladatelů a stavba městečka
Elmar Klos, budoucí držitel prvního československého Oscara za film Obchod na korze. Alexandr Hackenschmied, avantgardní fotograf a kameraman světového jména a pozdější držitel Oscara za dokumentární film (už s americkým občanstvím). A také producent Ladislav Kolda, který se po válce stal ředitelem filmového oddělení OSN v New Yorku.
Baťa tehdejší mladíky nejprve poslal do světa. Objeli místa, která vévodila tehdejšímu filmu – americký Hollywood, Francii, Německo i Sovětský svaz. Sledovali, jak fungují tamní studia. Po návratu spolu s architektem Vladimírem Karfíkem – tím samým, který projektoval zlínský mrakodrap – vybrali místo pro stavbu vlastního filmového městečka. Kudlov splňoval obě požadované podmínky – byl dostatečně daleko od hluku města pro zvukové natáčení a měl zdroj kvalitní vody pro filmové laboratoře.
První filmový úspěch: Reklama na galoše
V lednu 1936 se poprvé koplo do země a na konci léta téhož roku z ateliéru vyšel první kompletně dokončený film. Jmenoval se Podzimní rozmary a byl to reklamní snímek na Baťovy galoše. Vtipný tříminutový příběh s dramatickou stavbou byl pro tehdejší reklamní tvorbu naprosto nestandardní.
„Reklamy ve stylu ‚kupte si to a to‘ lidi už ani tehdy nelákaly, ale příběh s humorem, to byl učiněný zázrak. Okamžitě se začaly hrnout zakázky na reklamní spoty od dalších firem,“ vysvětluje náš průvodce Kabinetu filmové historie na Kudlově Jaromír Hasoň.
Hermína Týrlová a vznik animovaného Ferdy Mravence
V roce 1940 přijela do filmových ateliérů Zlín žena, která tu zanechala nesmazatelnou stopu. Hermína Týrlová si přivezla v kufru loutky postaviček Ferdy Mravence, protože krátce předtím zakoupila filmová práva od autora knihy Ondřeje Sekory. A nepřivezla jen postavičky s licencí, ale hlavně sen natočit loutkový animovaný film. V Praze pro takový nápad nenašla sponzora, ovšem Elmar Klos vycítil talent i příležitost a pozval ji do Zlína. Dostala dřevěný domek a pár spolupracovníků a mohla začít.
Brzy se ukázalo, že práce nebude lehká. Drátěné paže loutek vydržely sotva několik ohybů, než praskly. A když praskly uprostřed scény, nebylo možné figurku přestavit, protože záběr by nenavazoval.
„Byla to doslova mravenčí práce. Vždycky udělala několik animačních fází, kameraman dal materiál v laboratoři vyvolat a v noci jí ho přinesl domů,“ líčí Hasoň. „Když v ranním světle zjistila chybu, věděla, že zítra všechno točí znovu.“ Film Ferda Mravenec (kvůli německé cenzuře má dvě data vydání – 1942 a 1944) byl průlom. Ovšem ještě větší úspěch zaznamenala se snímkem Vzpoura hraček z roku 1946.
Karel Zeman a spor filmových legend
Mezitím se v ateliéru odehrál příběh, který vrhá stín na jinak slavná jména. Později věhlasný režisér Karel Zeman nastoupil na Kudlově v roce 1943 jako Hermínin asistent. Původně to byl aranžér výkladních skříní brněnského obchodního domu Baťa, člověk s okem pro estetiku a se zálibou v amatérském filmu. Brzy projevil výjimečný talent. Spolu s Hermínou a režisérem Bořivojem Zemanem (s Karlem nebyl příbuzný) pracoval na filmu Vánoční sen.
Při natáčení se stala nehoda. Ve střižně nad stolem praskla žárovka, žhavé střepy dopadly na celuloidový film a střižna i s téměř hotovým filmem vyhořela. Hermína z toho onemocněla. Oba Zemanové ale film přetočili. Bez Hermíny. A její jméno chybělo v závěrečných titulcích.
Vánoční sen objel celou poválečnou Evropu, UNESCO ho posílalo do sirotčinců a dětských domovů, takže se stal známým snad po celém světě. A celoživotní nepřátelství mezi Týrlovou a Zemanem bylo zpečetěno. Jejich ateliéry byly v jedné budově, přesto se spolu ani nepozdravili.
Zlatá éra Kudlova a Cesta do pravěku
Karel Zeman si budoval svůj vlastní svět. Cesta do pravěku z roku 1955, Vynález zkázy z roku 1958, Baron Prášil z roku 1961, Bláznova kronika z roku 1964. Každé tři roky nový celovečerní trikový film a každý z nich je naprostý klenot ovlivňující historii filmu.
Ovšem i vedle Zemana si Kudlov vedl skvěle. V 60. letech se ateliér stal prvním v celé Evropě, který se systematicky věnoval výrobě filmů pro děti a mládež. Přišel Josef Pinkava s hranými pohádkami a filmy. A také bohatá seriálová výroba pro televizi.
Nesmíme zapomenout na spolupráci s cestovateli Hanzelkou a Zikmundem, kteří zde stříhali své dokumentární filmy a do Zlína se natolik zamilovali, že si tu oba pořídili své rodinné vily. Tehdy stál už košatý areál budov i s jídelnou pro zaměstnance, kinem pro veřejnost i vyhlášeným barem. A stále se rozrůstal. V 80. letech měly filmové ateliéry Zlín už na pět set zaměstnanců!
Úpadek po revoluci a nové oživení ateliérů
Po sametové revoluci areál postupně osiřel. Státní filmový průmysl se zhroutil, zakázky zmizely a lidé odešli. Tečku učinila privatizace v roce 1991. Přijel stařičký Elmar Klos a stejně jako před půlstoletím, kdy inicioval znárodnění, teď pomáhal s privatizací.
Pár let to vypadalo, že je to tečka definitivní, ovšem život se tu začal obnovovat. Na Kudlov postupně přicházeli noví nájemci a dnes je to místo, které v mnohém připomíná Baťovu éru víc, než by se mohlo zdát. Žije totiž především reklamou, ale tvoří se tu i hrané filmy.
Filmové ateliéry Zlín dnes: Od tradice k umělé inteligenci
Najdete tu největší český filmový ateliér mimo Prahu. Je to ona původní hala z roku 1936 s pochozími lávkami, dnes nazývaná 100dola. Je tu také Kabinet filmové historie, který uchovává paměť zlaté éry od originálních loutek Hermíny Týrlové přes různé kostry loutek pro stop-motion animaci až po originální scény ze zákulisí natáčení Karla Zemana.
Filmové laboratoře Zlín jsou jako ostrov původní filmové technologie v digitálním oceánu. Jako jediné komerční laboratoře v České republice tu stále vyvolávají filmové pásy, přepisují archivní nitrocelulózní filmové pásy na bezpečné podložky a digitalizují historické filmy pro televizní vysílání.
Na Kudlově najdete i střední školu Creative Hill College, která vychovává budoucí filmaře, grafické designéry a vývojáře.
Hned vedle je firma IS Produkce, která jde přímo v Baťových stopách, ale moderními prostředky. Je to tvůrce reklam, ale také průkopník aplikované umělé inteligence v audiovizuální výrobě. Vedle živých lidí tu pracuje tým pětadvaceti AI agentů. Herce režírují na dálku z Prahy, zatímco klient sleduje přenos ze své kanceláře třeba v Ostravě.
Devadesát let. Od Baťových galoší přes drátěné mravence a pravěké ještěry až po digitalizované herce a agenty umělé inteligence. Filmové ateliéry Zlín tady na Kudlově žijí a stále míří do budoucnosti.
Zajímavosti ze světa zlínského filmu:
Kabinet filmové historie
Stálá expozice věnovaná loutkové a animované tvorbě ve Zlíně sídlí přímo v areálu ateliérů. Průvodce Jaromír Hasoň tu uchovává originální loutky z filmu Ferda Mravenec (z Ferdy se dochovala jen hlavička, ale muška a čmelák jsou po restaurování celí), stop-motion kostry, dobové fotografie a chronologii zlínského filmového zázraku od kamery Kinamo z roku 1927 až po celovečerní filmy.
Expozice vznikla pod záštitou Filmfestu, organizátora Zlínského filmového festivalu, nejstaršího a největšího dětského filmového festivalu na světě. K vidění je na objednávku.
Filmové laboratoře Zlín
Jako jediné komerční filmové laboratoře v Česku vyvolávají, kopírují, restaurují a digitalizují filmové pásy všech běžných formátů (8, 16, 35, 70 mm). Analogový film drží svůj věhlas jako skvělé archivní médium – Kodak garantuje na černobílý materiál 250 let životnosti.
K přehrání stačí zdroj světla a plynulý pohyb, tudíž nehrozí žádný zastaralý software, žádná nekompatibilita, jako je to u jiných nosičů. Laboratoře se podílely mimo jiné na zpracování materiálů pro hollywoodský film Nosferatu z roku 2024.
Creative Hill College
Střední filmová škola přímo v areálu ateliérů navazuje na tradici filmového vzdělávání, která sahá k VOŠ z dob Ateliéru Zlín. Dnes má tři zaměření: filmová tvorba, grafický design a vývoj her a multimédií. Dvě stě žáků, talentové přijímací zkoušky, výuka od praktiků z oboru.
Absolventi se v prvním kole dostávají na FAMU, zakládají vlastní firmy nebo přecházejí přímo do produkcí, kde absolvovali praxi. Škola sídlí v budově se slavnými původními ateliéry Karla Zemana a Hermíny Týrlové.
IS Produkce: Průkopníci s umělou inteligencí
Reklamní a filmová firma IS Produkce patří k největším tahounům areálu. Točí reklamy pro velké firmy a stojí za filmy jako Zápisník alkoholičky nebo Úsměvy smutných mužů. IS Produkce je velkým průkopníkem AI v audiovizuální tvorbě.
Projekt Vivelo AI digitalizuje herce (tvář i hlas) a umožňuje automatizovanou výrobu rozhlasových i televizních spotů. Firma provozuje 25 agentů s umělou inteligencí a pracuje s hardware NVIDIA DGX Spark. Rozhlasový spot od zadání textu po hotový výstup zvládnou za dvě minuty.
Filmfest a Zlín Film Festival
Organizace Filmfest sídlí v areálu Kudlova a pořádá Zlínský filmový festival, nejstarší a největší přehlídku filmů pro děti a mládež na světě, která se koná vždy v květnu ve Zlíně. Festival navazuje na tradici Filmových žní z roku 1940, kdy zlínští filmaři jako gesto vzdoru vůči okupantům uspořádali přehlídku svých děl. Byl to první filmový festival v Československu vůbec.
Letos se koná 66. ročník Zlínského filmového festivalu, a to v termínu 28. 5. až 3. 6. Časopis ABC je mediálním partnerem akce. Všechny potřebné informace najdete na webu www.zlinfest.cz.
