O sedmi divech světa se vedly a vedou dohady. Už jenom proto, že z oněch klasických zbývá jen jeden (egyptské pyramidy), ostatní jsou pouhými dohady a rekonstrukcemi. Navíc se najdou interpretace, které připouštějí i jiné, než onu nejznámější sedmičku (někteří mají za novodobý div šikmou věž v Pise).
Držme se ale výpravné a skutečně povedené knihy Vojtěcha Zamarovského Za sedmi divy světa, která vyšla poprvé v roce 1960 ve slovenštině a dočkala se několika vydání.
Sedm divů světa
1. Pyramidy v Gíze
2. Mauzoleum v Halikarnassu
3. Feidiova socha Dia v Olympii
4. Maják na ostrově Faros
5. Kolos rhódský
6. Visuté zahrady Semiramidiny
7. Artemidin chrám v Efesu
Historické poklady
Většinu divů zlikvidoval požár nebo zemětřesení, takže po nich nezůstalo vůbec nic. Jen pyramidy s majestátní sfingou jsou k vidění jen pár stovek metrů od egyptského hlavního města Káhiry. A vzhledem k tomu, že od zkázy šestky divů uteklo pár stovek let, přesná podoba není u některých jasná. Spoléhat se tedy musíme na různé varianty.
Rhódský kolos
ABC č. 7 osmatřicátého ročníku vyšlo v předvánočním čase, přesně 10. prosince 1993 a čtenáři byli možná trochu zaskočeni velkou postavou, která zahajovala časově blíže neohraničenou sérii oněch divů světa. Právě u kolosu mohl Richard Vyškovský vybírat hned z několika podob. Nakonec, jak je zřejmé z obrázků, nezvolil onu možnost, kdy mezi rozkročenýma nohama sochy vybudované na počest boha slunce Hélia proplouvaly lodě, nýbrž kolos zahalený splývající řízou. Jen pro informaci – tahle "postavička" mohla dosahovat výšky až 45 metrů. Letos tedy můžeme bouchnout šampaňské (i dětské je povoleno) k oslavě čtvrtstoletí od vydání počátku této velkolepé série.
Komplet do pěti let
Modeláři se ptali, jak se architekt Vyškovský "popasuje" například s pyramidami nebo sochou Dia, ale na odpověď museli poměrně dlouho čekat. Hned následující byly právě pyramidy. Na poslední část sedmi divů museli čekat přes čtyři roky, ovšem závěrečný Artemidin chrám v Efesu se pro mnohé stal skutečně prubířským kamenem trpělivosti – vždyť vyžadoval připravit 125 podpůrných sloupů, každý složený z pěti dílků.
Papírové království Richarda V.
Na rozdíl od polských modelářů, kterým firma GPM v roce 1998 připravila jen ochutnávku v podobě dvou divů (Semiramidiny zahrady a Diův chrám a socha v Olympii) se například na dnes už letité výstavě Richard V., král papírový (Muzeum Karlova mostu, 2009) mohli čtenáři i další příznivci vystřihovánek potěšit pohledem na všech sedm. Server papirovaarcheologie.cz navíc u příležitosti profilové výstavy Papírové království Richarda V. v Domu historie Přešticka (18. 1. – 24. 3. 2019) chystá další pokračování Archeologického atlasu se všemi divy světa.
