V červenci se v pražském kině Mat konala konference papírových modelářů a autorů, kterou svolal papírový archeolog Pepa Kopáček. Ten se dlouhodobě zabývá historií vystřihovánek a můžete ho znát i ze stránek časopisu ABC nebo z webu ábíčko.cz jako kurátora našeho Muzea vystřihovánek.
Svátek „závisláků“: Konference papírových modelářů v Praze
Konference probíhala u příležitosti Dne závislosti na papíru. „Je to svátek, který slavíme z recese,“ vysvětluje s úsměvem Pepa. „Začalo to tím, že se jako komunita papírových modelářů rádi scházíme. Říkal jsem si, že by bylo hezké při takové příležitosti něco vymyslet, a zrovna to vyšlo na 4. července.“ Na stejné datum připadá Den nezávislosti v USA, což Pepu inspirovalo. „Přišel jsem s nápadem, že si to otočíme – že my jsme ti závisláci na papírových modelech.“
Od prvního setkání uběhlo už pět let. Jak to vypadalo a probíhalo letos, zjistíte v přiloženém videu z Lepičova doupěte.
Recenze: Papírový model hradu Trosky (nejen) pro fanoušky Kingdom Come
Další českou vystřihovánkou, kterou Štěpán recenzuje, je model hradu Trosky od tuzemského studia Z-art. Tento hrad si nyní užívá velkou pozornost, především díky hře Kingdom Come: Deliverance 2, kde se objevuje jako jedna z klíčových lokací.
Štěpán vyzdvihuje, že se jedná o mimořádně zajímavý papírový model – vlastně dva modely v jednom. „Musím říct, že ta vystřihovánka je podobně vybroušený klenot jako skutečný hrad. Asi nejzajímavější je, že si Trosky můžete postavit v současné, zchátralé podobě, ale i tak, jak vypadaly ve středověku, kdy se v nich bydlelo.“ Více se dozvíte ve video recenzi.
Prašná brána: Nejčastější předloha českých vystřihovánek
Věděli jste, že slavná pražská Prašná brána je nejčastější předlohou pro papírové modeláře? Vystřihovánek, které ji zachycují, proto existuje celá řada. Je jich tolik, že se ani všechny nevešly do Lepičova doupěte.
Ve videu Pepa Kopáček z Muzea vystřihovánek prozrazuje, která je ta úplně nejstarší, kde můžete vidět druhou nejstarší, nebo jaký je rozdíl mezi třetí nejstarší vystřihovánkou Prašné brány z roku 1922 a jejími novějšími verzemi.
