„Roční samici lenochoda jsme získali ze Zoo Jihlava a připravili jsme pro ni nově zrekonstruovanou expozici, kterou dříve obývali kusu liščí a klokánci králíkovití. Zázemí přesně vyhovuje jejím potřebám – nechybí dostatek prostoru k odpočinku na větvích, ani speciální mlžení, které udržuje potřebnou vlhkost prostředí,“ popsal zoolog Petr Haberland.
Zoo Děčín zároveň požádala koordinátora evropského chovu o přidělení samce, aby v budoucnu mohla sestavit chovný pár. „Uvidíme, jaké bude jeho rozhodnutí,“ doplnil zoolog.
Kde můžete nového lenochoda vidět?
Prozatím mohou návštěvníci lenochoda spatřit pouze ve vnitřní expozici, ale už nyní se připravuje další velká změna. Tou je rekonstrukce venkovní voliéry. Kolem ní vznikne nová odpočinková zóna s lavičkami a výsadbou, aby si návštěvníci mohli vychutnat klidné tempo lenochoda i příjemné prostředí.
„Lenochod dvouprstý je zcela jistě tahákem letošního podzimu. Věříme, že si naši samici zamilují nejen děti, ale i dospělí. Srdečně všechny zveme, aby se na ni přišli podívat,“ láká Petr Haberland.
Proč je lenochod tak pomalý?
Lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus) žije v tropických deštných lesích Střední a Jižní Ameriky. Je dokonale přizpůsoben k životu v korunách stromů a neobvyklé pozici ve větvích.
Za pomoci silných hákovitých drápů, dvou na předních končetinách (ty mu daly jméno) a tří na zadních se zavěšuje na větve hřbetem dolů. Této obrácené poloze jsou přizpůsobené i vnitřní orgány a srst, která roste opačným směrem, než je u savců obvyklé, a to od břicha směrem ke hřbetu.
Pro potravu lenochod nechodí daleko – živí se listím stromu, na kterém právě visí. Když listí dojde, pomalu se přesune na další strom. Pokud to nezvládne vzdušnou cestou, např. za pomoci „mostů“ z lián propletených korunami, je to jeden z mála důvodů, proč sestupuje na zem.
Listí stromů však není příliš energeticky vydatné, musí proto energií šetřit. Pomáhá mu v tom právě onen typický pomalý pohyb. Energií však neplýtvá ani na trávení. Listí se do jeho velkého trojdílného žaludku vejde značný objem, ale i když mu s jeho rozkladem pomáhají bakterie a prvoci, tráví tak pomalu, že vylučuje stěží jednou za deset dní.
