Mimořádný přírůstek mohou lidé pozorovat v pavilonu Madagaskar a tropický les v Safari Parku Dvůr Králové. Zabydlují se tu tři noví kočkodani bělonosí. Dvorská skupina tak v současnosti čítá pět zvířat, což je nejvíc na světě. A navíc jde pravděpodobně o jedinou nepříbuznou skupinu s chovným potenciálem ve světových zahradách.
„Jde o zhruba dvacetiletého samce s chovným potenciálem a dvě jeho družky narozené přibližně v letech 1990 a 1988,“ přibližuje zcela výjimečné přírůstky zooložka Gabriela Linhartová. Přesná data narození nejsou známá: kompletní trio získaly evropské zahrady z přírody v době, kdy byly dovozy zvířat takovým způsobem ještě relativně běžné.
Poslední možnost kočkodany rozmnožit
Kočkodani bělonosí nebyli v lidské péči nikdy příliš obvyklí, postupem času ale ze zoologických zahrad takřka zmizeli. „Díky spolupráci s kolegy ze Zoo Wroclaw jsme na cestě za jedinou nepříbuznou chovnou skupinou na světě,“ popisuje zooložka.
Pár zvířat žije ještě v indonéské zoo, pochází však z jediného transportu, takže jsou vzájemně příbuzní. Jedna samice pak ještě zbývá ve Španělsku, ta ale patří k jinému poddruhu. Tím výčet kočkodanů bělonosých ve světových zoo sdružených v databázi ZIMS končí. Dvorská zoo tak má s největší pravděpodobností poslední možnost pokusit se druh rozmnožit mimo Afriku.
Zranitelný druh: Primátů ve volné přírodě ubývá
Kočkodan bělonosý (Cercopithecus nictitans) je v Červeném seznamu IUCN veden jako zranitelný druh. Za poslední tři dekády však stavy divokých populací těchto primátů klesly o víc než pětinu. Jejich přesné počty je těžké odhadovat, je ale zřejmé, že populace dál ubývá. Safari Park je dnes zřejmě jediným zařízením svého druhu na světě, kde je možné vidět skupinu podobnou té v přírodě.
Kočkodani z Polska jsou zatím od těch dvorských odděleni. „Stále si zvykají na nový domov, ale už se střídají s naší původní dvojicí i v expozici,“ prozrazuje Gabriela Linhartová. Odborníci doufají, že se skupinu v budoucnu povede spojit.
„Nový samec by tak dostal šanci mít mládě s naší nejmladší samicí. Narodila se u nás ve Dvoře před takřka pěti lety,“ dodává zooložka. Teoretickou šanci má i její matka, původní dvorská chovná samice, které je 27 let. Obě samice z Polska jsou už na mládě téměř jistě příliš staré.
Dvůr Králové chová kočkodany bělonosé přesně deset let - od roku 2015, kdy přišla tři zvířata odchovaná v evropských zoo, včetně matky posledního dvorského mláděte, ze Zoo Rotterdam. Tehdy bylo v evropských zahradách devět kočkodanů bělonosých. Ačkoli ve Dvoře se od té doby povedlo odchovat dvě mláďata, chov v zoologických zahradách mezitím takřka zmizel. A v nepříliš daleké budoucnosti nejspíš zmizí úplně.
