Hatérie jako živá zkamenělina
Hatérie je skutečnou živou zkamenělinou, její příbuzní se na Zemi objevili před nějakými 200 miliony lety. O tom, jak prastarý je to živočich, vypovídají některé znaky, jimiž se liší od modernějších ještěrů. Není to jen třetí oko, ale také zuby srostlé s čelistmi, zachovalá hřbetní struna, která ještě není zcela zkostnatělá a přeměněná v meziobratlové ploténky, a břicho a krk vyztužené zakrnělými zbytky krčních a břišních žeber. Hatérie si tak v řádu plazů vysloužila svůj samostatný řád hatériovití s jediným dvěma druhy. Udržely se pouze na Novém Zélandu a okolních ostrovech a to jen díky tomu, že se tyto ostrovy oddělily od pevniny ještě dříve, než se na ně dostali moderní savci, kteří se v jiných částech světa zasloužili o vyhynutí původních plazů.
Třetí oko nezaniklo
Třetí oko ale tak úplně nezaniklo ani u modernějších plazů. Poměrně nápadné je tak i u hatériím podobných ještěrů – leguánů. Vypadá jako průsvitný štítek, který je dobře patrný zejména na temeni mláďat, která mají ještě tenké šupiny. U dospělých ještěrů se postupně ztrácí mezi ostatními šupinami na hlavě. Příkladem mohou být jihoameričtí zelení leguáni, na nichž je dobře vidět rozdíl mezi křehkými, zářivě zelenými mláďaty a dospělými "draky".
