Odysea je dlouhá bludná pouť. Říká se jí tak podle mazaného řeckého hrdiny Oddysea, kterému návrat z Trojské války po moři zabral dlouhých deset let. Stejně tak dostal jméno odvozené od bájného mořeplavce i nově popsaný druh kachnozobého dinosaura: Ajnabia odysseus, který žil na samém konci křídy před 66 miliony lety na území dnešního Maroka.
Afrika byla izolovaný kontinent
Ajnabia je jedním z vůbec nejmladších známých dinosaurů. Jeho výjimečnost však spočívá v něčem jiném. Patří mezi kachnozobé dinosaury (konkrétně do podčeledi Lambeosaurinae), kteří byli v období svrchní křídy velice hojní v Severní Americe, kde se vyvinuli a odkud se rozšířili i do Jižní Ameriky, Asie a do Evropy.
Jejich výskyt v Africe však nikdo nepředpokládal. Za prvé proto, že až dosud neexistoval jediný fosilní nález. A za druhé tou dobou byla Afrika díky teplejšímu klimatu a zvýšené hladině moře izolovaná od všech ostatních kontinentů. Jenže existence Ajnabia odysseus dokazuje, že jsme dinosaury asi trochu podcenili.
Klokan ve Skotsku
K objevu také došlo trochu legračním způsobem: Doktor Nick Longrich z britské Univerzity v Bathu byl na návštěvě v přírodovědném muzeu Marrákeši. A objevil tam horní čelist, která patřila nezdokumentovanému druhu kachnozobého dinosaura a pocházela z dolu vzdáleného pár hodin jízdy od největšího marockého města Casablancy. „
Byla to poslední věc na světě, kterou bych očekával. Okamžitě jsem věděl, komu patří, ale nemohl jsem přijít na to, co tam dělá. Bylo to jako najít klokana v Skotsku,“ říká doktor Longrich.
Jedině po moři
„Sherlock Holmes řekl, že když vyloučíte nemožné, pak to, co vám zbude, musí být pravda,“ pokračuje doktor Longrich. „Bylo nemožné dojít do Afriky, tito dinosauři se vyvinuli dlouho poté, co od sebe kontinentální drift oddělil světadíly, a nemáme důkazy o existenci pevninských mostů. Geologie říká, že Afrika byla izolována oceány. Takže jediný způsob, jak se tam dostat, byl po vodě.“
Překonání velkých vzdáleností v oceánech jsou vzácné a málo pravděpodobné události, ale občas k nim dochází. Zelení leguáni se dostali z Karibských ostrovů stovky mil daleko poté, co je spolu se stromy smetl hurikán do moře. Želva ze Seychel překonala Indický oceán a přistála v Africe.
Dálkový plavec
V pravěku muselo k podobným mořeplavbám dojít například u lemurů a hrochů (dnes vymřelých), kteří osídlili Madagaskar, nebo opic a hlodavců, kteří se dostali z Afriky do Jižní Ameriky. Malá zvířata mohla plout na „vorech“ z materiálu smeteného do moře. Asi tři metry dlouhý Ajnabia byl sice menší než jiné druhy kachnozobých dinosaurů, ale cestu dlouhou stovky mil z Evropy do Afriky si nejspíš musel odplavat.
Představa takového dálkového plavce ale není zas tak překvapivá: Kachnozobí dinosauři se svými dlouhými a silnými zadními končetinami a mohutnými ocasy byli plavání dobře přizpůsobeni. Natolik dobře, že je nezastavil ani oceán.
Trpasličí druh
Výzkum zubů a lebečních kostí prokázal, že Ajnabia odysseus patří mezi takzvané lambeosaury – skupinu kachnozobých dinosaurů, která se vyznačovala složitými kostěnými hřebeny a trubicemi na hlavách. Ty mohly sloužit k zesilování hlasových projevů dinosaurů nebo jako termoregulační orgán.
Největší zástupci dosahovali délky až 17 metrů a hmotnosti kolem 10 tun, třímetrový Ajnabia byl proti nim téměř trpasličí. Jeho nejbližším příbuzným byl asi 6 až 8 metrů dlouhý Arenysaurus, který žil na konci svrchní křídy ve Španělsku.
