Létají mořem jako ptáci a rozpětí jejich „křídel“ může mít až 9 m. Manta obrovská, největší ze současných rejnoků, patří přes svou velikost k poměrně málo prozkoumaným druhům mořských živočichů. Je to způsobeno hlavně tím, že se toulá volným oceánem a pozorovat je lze jen na několika místech při pobřeží.
Nová populace mant
Právě kvůli nedostatku informací byly a leckde dodnes jsou manty obrovské loveny místními rybáři. Teprve v roce 2019 byly zapsány do červeného seznamu mezi druhy ohrožené vyhynutím. Jejich výzkumu se dlouhodobě věnují vědci z celé řady místních ochranářských a vědeckých institucí. Přibližně na konci 90. let minulého století zjistili ekvádorští vědci, že se v průběhu srpna a září shromažďuje značný počet mant obrovských v okolí ostrova Isla de la Plata.
Občanská věda
Ostrov leží necelých 40 km od ekvádorského pobřeží a je díky tomu snadno dostupný. Navíc je součástí Národního parku Machalilla, který je oblíbeným cílem turistů. V posledních letech láká hlavně amatérské potápěče a podmořské fotografy, kteří sem přijíždějí právě kvůli snadno fotografovatelným mantám.
Toho využili ekvádorští vědci – začali fotografie amatérských potápěčů shromažďovat. V rámci tzv. občanské vědy (vědy, na níž se podílí laická veřejnost) se jim tak do roku 2018 podařilo shromáždit přes 3300 snímků podmořských živočichů, na nichž dokázali určit 2800 konkrétních jedinců mant obrovských!
Jak spočítat manty?
Spočítat manty na snímcích umožňují tmavé skvrny na jejich světlém břiše. Nenajdou se dva jedinci, kteří by měli tyto skvrny shodné – jsou to takové jejich „otisky prstů“. Je jasné, že na fotografiích se ocitla jen velmi malá část z celé zdejší populace.
Podle ní ale vědci dokázali poměrně přesně odhadnout, kolik mant celkem tato populace zahrnuje. A došli k ohromujícím výsledkům: Ve zdejších vodách se trvale zdržuje více než 22 tisíc těchto obrovských rejnoků! Naproti tomu všechny ostatní známé populace mant tvoří přibližně tisíc až dva tisíce jedinců – tedy ani ne desetina.
Nový objev
Nově objevená populace mant obrovských je nejen nejpočetnější, ale především je zdravá a vzkvétající. Manty se od pobřeží Ekvádoru vydávají na jih podél břehů Peru a Chile, jednotlivé kusy byly zastiženy i u Galapág. Důvodem, proč se právě tady mantám tak daří, je podle vědců nejspíš studený Peruánský (dříve Humboldtův) proud, který sem z Jižního oceánu přináší množství živin.
To jsou spolu s chladnou vodou ideální podmínky pro bohatý výskyt planktonu. Jeho množství je pro manty, které se živí právě filtrováním planktonu, klíčové. Objev také potvrdil, že okolí ostrova Isla de la Plata a přilehlé pobřeží Ekvádoru patří mezi nejdůležitější horká místa biodiverzity na světě.
Manty obrovské:
Ani ryby, ani ptáci
Manty obrovské (Manta birostris) patří spolu se žraloky mezi paryby (Chondrichthyes), které nemají pevnou, ale jen chrupavčitou kostru. Jsou to jedni z nejstarších živočichů na světě, první pražraloci se na Zemi objevili před více než 400 miliony lety.
Rejnoci, mezi něž patří i manty, se jako samostatná skupina paryb oddělila od linie žraloků před více než 100 miliony lety. Všichni se vyznačují zvláštním tvarem těla, které je u mant širší než delší. Pomalé plavání připomínající ptačí let jim umožňují velmi pružná „křídla“, která ale nemají se skutečnými křídly nic společného: Jsou to extrémně rozšířené a prodloužené prsní ploutve.
