V srpnu vyslala americká Agentura pro ochranu životního prostředí dva muže, aby zkontrolovali stav dna řeky Delaware ve městě Camden ve státě New Jersey. Potápěči vznášející se nad třímetrovým nánosem sedimentu a nepořádku měli důležitý úkol – přesadit rostlinu, která je pro tamější vodní ekosystém zásadní. Šlo o druh Vallisneria americana neboli zákruticha americká.
Vodní celer
Vallisneria americana je běžně nazývána vodní celer, divoký celer nebo pásmová tráva. Jde o důležitou součást vodních ekosystémů, protože poskytuje domov mnoha druhům mlžů, korýšů, bezobratlých i ryb. Zákruticha také skvěle stabilizuje nánosy říčních sedimentů a zlepšuje kvalitu toků filtrováním vody.
Stresující výsadba
Členové Agentury pro ochranu životního prostředí byli vysazování značně nervózní. Na akci dohlížel Anthony Lara, supervizor zážitkových programů v Centru pro vodní vědy, který rostlinu měsíce pěstoval v nádržích, od malých pupenů až po vzrostlou trávu dlouhou asi šedesát centimetrů.
„Bylo to nervy drásající,“ řekl o vypouštění trávy do volné přírody. Věděl totiž, že ji může vypudit konkurenční rostlina nebo sežrat kachna. Šlo o první výsadbu v rámci projektu zaměřeného na přístup k čisté vodě a odolnost pobřeží v povodí řek Delaware, Hudson a Chesapeake. Pro Američany jde o důležité zdroje pitné vody, jen samotná Delaware zásobuje vodou přibližně 15 milionů lidí.
Návrat mlžů
Vědci, neziskové organizace i státní agentury se zaměřují na podporu a opětovné zavedení organismů, jako jsou ústřice, mušle a vodní rostliny, protože pomáhají obnovit křehký ekosystém a zlepšují kvalitu vody.
Mlži a vodní vegetace se pozitivně podepisují na průzračnosti vody „uzemněním“ nánosů, což umožňuje propustnost většího množství světla vodou. Podílejí se také na koloběhu živin – jak tím, že je vstřebávají jako potravu, tak tím, že jsou sami potravou pro jiné organismy.
Rostliny fungují jako úložiště uhlíku a poskytují potravu mnoha malým rybám, korýšům a dalším obyvatelům dna. Zdravé populace mlžů vytvářejí strukturu, která drží říční sediment na místě.
Projekty napříč USA
Projekt Billion Oyster od roku 2010 obnovuje populaci mlžů v New Yorku a zapojuje více než 10 000 dobrovolníků a 6000 studentů. Líheň 50 kilometrů západně od Chicaga rozptýlila 25 000 mušlí do vodních nádrží, čímž výrazně posílila jejich populaci.
Projekty obnovy také podmořské vegetace probíhají v zálivech Chesapeake Bay a Tampa Bay, kde druhy mořských trav prudce ubývají. Rada pro ochranu kalifornských oceánů si do roku 2020 kladla za cíl zachovat pouze 6000 hektarů koberců mořské trávy a do roku 2025 obdělat o 400 hektarů navíc a o vegetaci se svědomitě starat.
Vědci zdůrazňují, že projekty obnovy musí brát zřetel i na omezování kontaminantů, zejména z odpadních vod a hnojiv proudících do vodních toků, což je nejkritičtější krok ve zlepšování kvality vody.
Vysazování místo přesazování:
Mike Naylor, vodní biolog z Marylandu, se nedávno pustil do kontroly vodní vegetace v zálivu Chesapeake přesázené ve třicátých a padesátých letech 20. století. Zjistil, že v té době vzkvétalo v zálivu nejméně 80 000 hektarů vegetace, ale v roce 1984 byla rozloha podmořských luk pouze 15 300 hektarů.
Vědci proto přešli od přesazování dospělých rostlin k přímému výsevu, což je méně časově náročné a pracné. „Díky tomu můžeme vysít semena na desítky hektarů za jediný den, a to s účastí pouhých tří lidí,“ říká Naylor.
