Během doby ledové v mrazivých stepích Eurasie provázeli stáda mamutů také srstnatí nosorožci (Coelodonta antiquitatis). V kohoutku až dva metry vysoké kolosy s dlouhou srstí a metr dlouhým předním rohem se po příchodu moderních lidí stali lovnou zvěří. Spekuluje se proto, že když před asi 10 tisíci lety vyhynuli, měli na tom naši předkové svůj podíl.
Teorii nyní podpořila práce mezinárodního týmu vědců, kteří pomocí fosilií, výpočetních modelů a pravěké DNA studovali změny v populaci srstnatých nosorožců za posledních 52 tisíc let jejich existence. Zjistili, že zhruba před 30 tisíci lety je kombinace klimatických změn a nízkého, ale vytrvalého tlaku lidských lovců, přiměla stáhnout se z některých území. Populace se tak rozpadla na menší izolované skupiny, které nebyly schopné kolonizovat nová území, která tání ledu uvolnila v nejsevernějších částech Eurasie.