Nejslavnější zrzavou kočkou je bezesporu obtloustlý milovník lasagní známý jako kocour Garfield. I bez jeho vlivu je ale ohnivě zbarvená srst u chovatelů koček velice oblíbená. Pokud však budete shánět zrzavé kotě, nejspíš narazíte na zajímavý problém.
Sehnat zrzavou kočičku je daleko obtížnější než si pořídit zrzavého kocourka. Jednoduše proto, že většina zrzavých koček jsou kocouři, koček je mnohem méně. Ve zcela opačné situaci se pak ocitnete, pokud vám do oka víc padly kočky tříbarevné nebo želvovinové. Ty jsou totiž téměř vždy samičího pohlaví.
Kočičí faktor X
Samce od samice odlišuje u koček (a také dalších savců včetně člověka) kombinace pohlavních chromozomů: samičího chromozomu X a samčího chromozomu Y. Každá buňka v těle obsahuje dva pohlavní chromozomy, u koček je to dvojice XX, u kocourů XY.
Vědci i chovatelé už dlouho vědí, že příčina rozdílů ve výskytu zrzavého zbarvení srsti koček a kocourů se musí skrývat v X chromozomu. Co ale až doteď nevěděli, bylo to, který gen na X chromozomu může za to, že je tak málo rezavých kočiček. Nebo za to, že máme tříbarevnou nebo želvovinovou kočku, ale ne kocoura.
Místo černé zrzavá
Průlom v hledání unikavého „zrzavého genu“ nyní přinesl výzkum profesora Hirojuki Sasakiho z japonské Univerzity v Kjúšú. Genetik a milovník koček spolu se svými kolegy objevil na kočičím chromozomu X malou deleční mutaci – chybějící kousek DNA poblíž genu Arhgap36, který zatím s barvou srsti nikdo nespojoval.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
