Skutečný kraken:
Předobraz bájné mořské příšery
Předobrazem krakenů z námořnických historek pravděpodobně byli obří hlavonožci, jako je krakatice obrovská s kosmopolitním výskytem a kalmar Hamiltonův, který obývá jižní polokouli. U těchto hlubokomořských živočichů se celková délka včetně dlouhých chapadel může pohybovat mezi deseti a osmnácti metry. A to už je docela úctyhodná nestvůra.
Krakatice obrovská a kalmar:
Tajemní vládci hlubin
Krakatice obrovská (Architeuthis dux) i kalmar Hamiltonův (Mesonychoteuthis hamiltoni) jsou současné druhy, které však kvůli jejich životnímu stylu viděl živé jen málokdo. Žijí v relativně velkých hloubkách (i když ne tak extrémních jako vampýrovky) a navíc jsou aktivní zejména v noci. Známe je proto především díky chapadlům občas vyplaveným na pláže.
Mladé jedince a mláďata obou druhů se už také podařilo nafilmovat v jejich přirozeném prostředí. Za mytického krakena se dají považovat i mimořádně vzrostlí jedinci chobotnice velké (Enteroctopus dofleini) z Pacifiku, která výjimečně měří na délku skoro 10 metrů.
Proč kraken útočil na lodě?
Důmyslná obrana
Zprávy o tom, jak kraken – tedy obří chobotnice nebo krakatice – napadl velkou loď, jsou známé už od starověku. Zobrazení těchto událostí můžeme brát s nadsázkou, ale jedna věc je nesmírně zajímavá. Kraken na dobových malbách často „šmátrá“ po palubě svými chapadly.
Připomíná to možné obranné chování obřích hlavonožců, kteří byli napadeni vorvaněm. Jednou z mála šancí, které teoreticky tito měkkýši proti mohutnému ozubenému kytovci mají, je utopit ho. A to mohou udělat lstivým způsobem – najdou jeho dýchací otvor a zacpou jej svým chapadlem.
