Ptakopysk podivný: Kříženec různých druhů?
Australský ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) vypadá, jako by ho někdo slepil z různých druhů obratlovců. Má zavalité tělíčko pokryté nesmírně hustou (hustší než vydra mořská) nepromokavou srstí, široký zobák podobný tomu kachnímu a ocas, který pro změnu připomíná bobra.
K tomu má ptakopysk plovací blány mezi prsty. Končetiny jsou navíc umístěny nikoli pod tělem jako u naprosté většiny jiných savců, ale po jeho stranách. Tak, jak to vídáme u plazů.
Jedové žlázy a záhadné světélkování ptakopyska
Plazy spíše než jiné savce připomínají i jedové žlázy ptakopyska, které u samečků ústí do ostruh na zadních nohách. Jakkoli je totiž jed častý u ryb, obojživelníků a plazů, u savců aby jej pohledal.
Netypický je i mimořádně pomalý metabolismus a tělesná teplota, která se u zdravého ptakopyska pohybuje kolem pouhých 32 °C. A v roce 2020 vědci objevili další zvláštnost: Pod ultrafialovým světlem se tmavohnědý kožíšek ptakopyska rozsvítí modrozelenou fluorescencí. K čemu je to ptakopyskům dobré, zatím nevíme.
