Pravěký ptakopysk měl zuby a lovil želvy: Evoluce vejcorodých savců odhaluje obří překvapení

Pravěký ptakopysk měl zuby a lovil želvy: Evoluce vejcorodých savců odhaluje obří překvapení
Sdílej
 
Současný ptakopysk podivný je jedním z nejzvláštnějších zvířat světa. Jeho pravěcí příbuzní byli ale ještě podivnější – v dospělosti měli ostré zuby, dorůstali obřích rozměrů a lovili dokonce i želvy. Přečtěte si, co odhalily vzácné fosilie o fascinující evoluci vejcorodých savců.

Přímo učebnicovou charakteristikou savců je skutečnost, že rodí živá mláďata. Neplatí to ale úplně o všech. Na Zemi dnes žije pět zástupců vejcorodých savců: ptakopysk podivný a ježura australská z Austrálie a tři druhy takzvaných paježur z Nové Guineje.

Společně tvoří řád ptakořitní, který jako jediný z podtřídy vejcorodých savců přežil až do současnosti. Těchto pět výstředních savců nerodí mláďata jako placentální savci a jako vačnatci, ale snáší kožovitá vejce. Jakmile se z nich nicméně mláďata vyklubou, chovají se už jako každý jiný savec a v prvních obdobích života se živí mateřským mlékem.

Vejcorodí savci: Rozmanitý pravěk Austrálie

Vejcorodí jsou považováni za vůbec nejstarší vývojovou větev savců, která se od linie vedoucí k vačnatcům a placentálním savcům oddělila někdy před 150 miliony lety. Nejstarší známí zástupci žili asi před 100 miliony lety.

Dnes je Austrálie zemí vačnatců, ale tehdy náležela vejcorodým savcům, kteří byli až nečekaně rozmanití. Fosilní nálezy v opálových dolech Lightning Ridge na severozápadě Nového Jižního Walesu v roce 2024 ukázaly, že tu před 102 až 96,6 milionu let na jednom místě bok po boku žilo nejméně šest různých druhů.

Obří ptakopysk dosahoval délky až jednoho metru a dokázal svými zuby drtit krunýře želv. •  Peter Schouten

Jedním z nich byl i nově popsaný druh Opalios splendens, který vypadá jako pravěký ptakopysk s čenichem ježury. Patrně jde o nejstaršího známého společného předka všech pozdějších vejcorodých savců.

Vzácné fosilie prozradily, že pravěký ptakopysk plaval s delfíny

Ptakopyskové jsou na fosilním záznamu velice vzácní, a pokud už se z nich něco dochová, bývají to obvykle jejich zuby. Podle zubu nalezeného v roce 1975 tak byl popsán i pravěký ptakopysk druhu Obdurodon insignis, který žil v Austrálii před 33 až 22,5 milionu let. Později byly nalezeny i další zuby a část pánve.

Nové, lépe zachovalé fosilie ptakopyska tohoto druhu nyní popsali paleontologové z australské Flinders University. Jsou staré přibližně 25 milionů let a kromě dvou zubů je v nich obsažena i část kostry horní končetiny.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Martina Ležáková

Martina Ležáková

Vedoucí ABC online a speciálních projektů
martina.lezakova@cncenter.cz
Martina vystudovala biologii. Z laboratoře utekla do médií a o vědě raději píše. Dobrodružství moc nemusí, spíš si čte, kouká na seriály nebo pracuje. Má slabost pro pravěká zvířata, japonskou kaligrafii, oceánské ekosystémy, kafe, futuristické projekty a svého minipejska.
 

Články odjinud