Svítící noháči: Klub fluoreskujících savců

Svítící noháči: Klub fluoreskujících savců
Sdílej
 
Na hlodavci noháčovi není nic moc zvláštního. Pod ultrafialovým světlem však doslova září. Molekuly v jeho těle pohlcují a vyzařují světlo. Tomuto jevu se říká fluorescence a je běžný u mnoha organismů, ale u savců je výjimečná.

 

Dělají to ptakopyskové, někteří vačnatci a poletušky. Řeč je o fluorescenci, kdy určité molekuly v těle živočicha nejprve pohlcují a poté vyzařují světlo. Pohlcené a vyzářené světlo se přitom liší svou vlnovou délkou. Fluorescenci najdeme u mnoha organismů včetně plazů a ptáků, ale u savců je výjimečná. Nyní se elitní „klub fluoreskujících savců“ rozrostl hned o dva nové členy.

Rozsvícený ptakopysk: Podivný savec opět překvapil

Rozsvícený ptakopysk: Podivný savec opět překvapil

Noháč je africký „klokan“

Noháč jihoafrický (Pedetes capensis) a noháč východoafrický (P. surdaster) jsou velcí hlodavci s prodlouženýma zadníma nohama, kteří umí skákat jako klokan. Žijí v pouštních a polopouštních oblastech a jsou aktivní v noci, kdy hledají různé hlízy, kořínky, semena a hmyz, kterými se živí.

Den tráví v podzemních chodbách, které si vyhrabávají v písčitých půdách. Noháči jsou prostě trochu podivní, ale v zásadě ničím výjimeční savci. Jak se ale ukázalo, noháči mají jednu neobvyklou a až dosud skrytou vlastnost – jejich chlupy fluoreskují.

Fotografie samičky a samečka noháčů jihoafrických ve viditelném a ultrafialovém světle •  OLSON ET AL., DOI: 10.1038/S41598-021-83588-0

Světlo vychází ze srsti

Doktor Erik Olson z americké Northern College a jeho kolegové fluorescenci zdokumentovali u muzejních exemplářů obou známých druhů stejně jako u živých noháčů jihoafrických chovaných v zajetí. Zjistili, že zdrojem fluorescenčního záření jsou molekuly takzvaných porfyrinů ve svrchní vrstvě chlupů (kutikule).

Světlo v temnotách: Zvířata si na vás posvítí

Světlo v temnotách: Zvířata si na vás posvítí

Za viditelného světla vypadá srst noháče hnědá. Když na něj ale posvítíte světlem z ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra, objeví se v jeho srsti růžově, oranžově až červeně zářící plochy. Jejich tvar a také intenzita záře se u jednotlivých zvířat lišila. V chlupech muzejních vycpanin však byla obecně slabší než u živých noháčů.

První savci ze Starého světa

Noháči se díky tomuto objevu stali prvními známými svítícími placentálními savci (všichni ti, jejichž mláďata jsou v děloze vyživována placentou) ze Starého světa. Všichni ostatní fluoreskující savci jsou totiž buď vačnatci, nebo – jako „létající veverky“ poletušky – pocházejí z Ameriky, tedy Nového světa.

Jaký má pro noháče fluorescence význam, zatím nevíme. Pro noční savce však může být ekologicky důležitá ať už jako komunikační prostředek, nebo způsob vizuálního maskování. Není tedy vyloučené, že se „klub fluoreskujících savců“ časem rozšíří o další nově objevené svítící druhy.

V klidu se noháč pohybuje po všech čtyřech jako králík, na útěku se ale podobá spíš klokanovi. Jedním skokem překoná až dvoumetrovou vzdálenost •  Profimedia.cz

Růžová poletuška

Skupina vědců kolem doktora Erika Olsena se o fluorescenci u savců začala zajímat poté, co jeden z nich, lesní biolog Jonathan Martin, v noci s ultrafialovou baterkou pátral po lišejnících, houbách, rostlinách a žábách, které někdy fluoreskují.

Paprsek baterky zasáhl poletušku, která se zrovna krmila na ptačím krmítku – a poletuška začala svítit žvýkačkově růžovou září. Poté se vědci vybavení svítilnami s UV světlem vypravili do muzea, kde zkoušeli, jestli některý exponát náhodou nezačne zářit. A u vitríny s africkými noháči se dočkali.

Živé lucerničky: Žáby, které se umí rozsvítit

Živé lucerničky: Žáby, které se umí rozsvítit

Superschopnosti zvířat: Brouk s chemickým kulometem

Superschopnosti zvířat: Brouk s chemickým kulometem

Superschopnosti zvířat: Hlučný král

Superschopnosti zvířat: Hlučný král

 

Články odjinud