Většina lidí při hledání hřibů přemýšlí hlavně o tom, kdo ten nález pak doma očistí a co si z nich uvaří. Jen málokoho ale při hledání hlaviček hříbků napadne, že to možná byly právě houby, které kdysi pomohly změnit osud celé planety. Někteří vědci a vědkyně se dokonce domnívají, že bez nich bychom tu dnes vůbec nemuseli být.
Pád asteroidu a konec éry dinosaurů: Slunce v prachu
Před přibližně 66 miliony lety narazil do Země asi deset kilometrů velký asteroid, který ukončil období nadvlády dinosaurů. Obrovská exploze vyvolala požáry, zemětřesení i ničivé vlny tsunami. Do atmosféry se dostalo tolik prachu a sazí, že na měsíce až roky zastínily Slunce. Rostliny přestaly růst a zhroutily se celé potravní řetězce.
Býložraví dinosauři přicházeli o potravu a masožravci zase o svou kořist. Ti, kteří přežili první dny po dopadu, se najednou ocitli ve studeném, temném a hladovějícím světě, kde bylo stále těžší najít něco k jídlu. Jenže právě to, co bylo pro dinosaury a mnoho dalších živočichů katastrofou, mohlo znamenat životní příležitost pro někoho úplně jiného.
Zlaté období pro houby: Život ve tmě
Houby ke svému životu nepotřebují sluneční světlo. Naopak mnoho hub se živí rozkladem odumřelých rostlin a živočichů. Chladné, vlhké prostředí plné mrtvé hmoty pro ně představovalo téměř ideální podmínky. Někteří vědci a vědkyně se proto domnívají, že krátce po pádu asteroidu zažily houby doslova zlaté období.
Nasvědčuje tomu i zajímavý paleontologický nález. V horninách, které vznikly těsně po dopadu asteroidu, nacházejí výzkumníci mimořádně velké množství zkamenělých spor hub. Této vrstvě se říká „fungal spike“, což by se do češtiny dalo přeložit jako „houbový vrchol“, a ukazuje, že se houby tehdy na tváři Země rozšířily mnohem více než obvykle.
Evoluce savců a jejich nástup na scénu
Dalo by se očekávat, že jakmile se na Zemi znovu oteplilo, rostliny se začaly vracet a ekosystémy se postupně vzpamatovaly, přeživší dinosauři planetu znovu ovládnou. Vždyť jí šéfovali téměř 170 milionů let!
Během té doby přežili nejednu velkou přírodní katastrofu. Jenže tentokrát se něco změnilo. Místo dinosaurů postupně obsadili savci, kteří stojí na vrcholu potravních řetězců dodnes. A tady se potřebujeme zastavit a položit si jednu zásadní otázku – proč se to stalo?
Houby útočí! Jak neviditelný nepřítel trápil obávané dinosaury
Americký mikrobiolog Arturo Casadevall přišel s teorií, že právě rozsáhlé šíření hub po pádu asteroidu by mohlo pomoci vysvětlit, proč po této katastrofě získali savci nad plazy evoluční výhodu. Podle něj kromě hladu a chladu mohl sehrát svou roli ještě jeden nenápadný protivník – houby.
Mnohé z nich totiž dokážou napadat živé organismy a způsobovat jim vážná onemocnění. Řada dnešních plazů je na některé houbové infekce velmi citlivá. Když navíc nemají dostatek slunečního tepla, nemohou zvýšením tělesné teploty omezovat růst některých nebezpečných hub.
Výhoda teplé krve u savců
Savci na tom jsou a byli jinak. Díky stálé tělesné teplotě kolem 37 °C vytvářejí prostředí, ve kterém se většině hub příliš nedaří. I proto jen málo hub dokáže vyvolat závažné, životu ohrožující onemocnění u zdravých savců. Savci (a také ptáci) tak mohli být vůči rozsáhlému šíření hub odolnější než studenokrevní plazi.
Sehrály houby v evoluci hlavní roli?
Jestli za pádem dinosaurů opravdu stály i houby, zatím nikdo neví. Je velmi nepravděpodobné, že by samy dokázaly vyhubit největší suchozemské živočichy všech dob. Zdá se ale, že zasadily jednu z mnoha ran, které tehdejší svět po dopadu asteroidu utržil.
Právě houby mohly představovat pomyslnou poslední kapku, se kterou si oslabení dinosauři už nedokázali poradit. A někdy stačí právě taková zdánlivá maličkost, aby rozhodla o tom, kdo bude psát další kapitolu dějin života.
Až půjdete na houby, dívejte se na ně úplně jinýma očima. Je totiž možné, že právě jejich dávní předkové patřili mezi organismy, které pomohly tomu, že dnes po Zemi běhají savci místo dinosaurů.
Zajímá vás více o tom, jak to vypadalo na Zemi po pádu asteroidu a jací tvorové tuto apokalypsu dokázali přežít? Přečtěte si další fascinující články ábíčka:
