Družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) mapovala celou oblohu v infračerveném záření. Do vesmíru odstartovala v prosinci 2009. V lednu 2010 se pustila do práce a v červenci měla zmapovanou celou oblohu.
Infračervené záření vyzařují všechny objekty, které mají „nějakou teplotu“, takže pokud chtějí vědci zkoumat vesmír v tomto pro člověka neviditelném záření, musí se zbavit všeho, co by mohlo pozorování rušit.
Jinými slovy se musí pracovat při extrémně nízkých teplotách okolo –230 °C a méně. Většinou se využívá chladu samotného vesmíru, ale pro některé části infračerveného záření je potřeba i aktivní chlazení. WISE využívala pevný vodík, ale ten v říjnu 2010 došel.
Družice NEOWISE
Mise poté pokračovala ještě tři měsíce, kdy družice pozorovala už jen v té části infračerveného záření, které aktivní chlazení nepotřebuje. Na začátku roku 2011 byla mise ukončena a sonda byla uvedena do hibernace. NASA se následně rozhodla provoz družice obnovit, a tak začala naplno mise NEOWISE.
Zkratka NEO může znamenat „nový“ ale v tomto případě jde o Near-Earth Object neboli objekt v blízkosti Země. Jedná se o komety a především planetky, které se přibližují k Zemi.
NEOWISE našla 367 podobných objektů a z toho 64, které mohou být potenciálně nebezpečné pro Zemi, protože se přibližují k naší planetě nebo protínají její dráhu. Objevila také téměř 30 komet. Nejslavnější byla C/2020 F3 (NEOWISE), která byla roku 2020 dokonce vidět pouhým okem.
Nejbližší hnědí trpaslíci
Infračervené záření je pro hledání planetek ideální. Tato tělesa neodrážejí příliš mnoho slunečního záření, ale v oblasti infračerveného záření jsou jasnější. Platí to obecně pro chladné objekty. WISE tak kromě planetek objevovala také vzdálené hnědé trpaslíky, což jsou objekty na pomezí planet a hvězd.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
