Moderní vojenská technika: F-35 Lightning II

Nová stíhačka F-35 Lightning II se brzy stane hlavní zbraní letectva USA i jeho spojenců. Proč je tak úžasný a jak je možné, že nahradí hned celou škálu rozdílných letounů?

Lockheed Martin F-35 Lightning II je výsledkem programu Joint Strike Fighter (společný útočný stíhač). Program vzniknul v Americe v devadesátých letech a postupně se k němu přidali i další spojenci, zejména z NATO. Jeho cílem bylo vyvinout víceúčelový stíhač, který by byl schopen nahradit hned několik rozdílných letounů, které se využívají v současnosti (kupříkladu letouny F-16, F/A-18C nebo Harriery). Velice brzo se do JSF připojila i Velká Británie.

16. listopadu 1996 byly podepsány kontrakty na výrobu prototypů známým zbrojním společnostem Lockheed Martin a Boening. Se svým projektem se prezentovala i McDonnell-Douglas, jejich navrhovaný design však nesplňoval všechny požadavky. Lockheed Martin a Boening tedy zkonstruovaly své prototypy s kódovým označením X-35, respektive X-32. Během testů se X-35 ukázala jako schopnější, když na rozdíl od svého konkurenta dokázala přistát vertikálně.

fotografií

Technologické novinky

Vzhledem je F-35 podobná stíhacímu letounu F-22 Raptor, který taktéž vyrábí Lockheed Martin. Důvodem je, že design F-22 Raptor byl úspěšně navržen v souladu s technologií stealth (má co nejvíce omezit možnost zjištění, identifikace a zaměření letadla). Aneb když to funguje, tak to nech bejt.

Letoun umožňuje rychlé předávání informací získaných ze senzorů základně. Tam se informace sesumíruje s daty od ostatních účastníků bitvy a výsledný obraz základna odešle jednotkám okamžitě zpátky. Piloti mají taktéž možnost ovládat některé systémy hlasem a základní informace budou mít místo na klasickém heads-up displeji přímo na helmě.

Že jsou v letounu integrovány ty nejlepší senzory a naváděcí systém je samozřejmostí.

Pokaždé jinak

F-35 se vyrábí ve třech variantách. F-35A s konvenčním startem a přistáním se vyznačuje vysokou manévrovatelností a zbrojní kapacitou. V arzenálu US Air Force (amerického letectva) nahradí letouny F-16 Fighting Falcon a A-20 Thunferbolt.

F-35B neunese tolik vybavení, ale vzhledem ke svislému vzletu a přistání je perfektním letounem na letadlové lodě, na kterých nahradí kupříkladu Harriery.

F-35C je uzpůsoben letům na větší vzdálenosti. Je přímým nástupcem kupříkladu Hornetům. Letouny jsou v současné době ve výrobě a první modely slouží pro trénování pilotů.

Mezinárodní spolupráce

Přestože vývoj začal na popud Američanů, zapojilo se do něj v různých podobách vícero států, které dohromady odkoupí asi 3 100 letounů. Hlavním partnerem USA je Velká Británie, která přispěla částkou přesahující 2,5 miliard dolarů (asi 10 procent celkové části). V druhé další vlně se připojili Itálie a Nizozemí a později ještě Kanada, Turecko, Austrálie, Norsko a Dánsko.

Moderní vojenská technika: Neviditelný tank

Technické údaje

Posádka: 1

Rozpětí:

F-35A: 10,7 m
F-35B: 10,7 m
F-35C: 13,1 m (9,1 se složenými křídly)

Délka:

F-35A: 15,4 m
F-35B: 15,4 m
F-35C: 15,5 m

Výška:

F-35A: 4,6 m
F-35B: 4,6 m
F-35C: 4,7 m

Nosná plocha:

F-35A: 42,7 m^2
F-35B: 42,7 m^2
F-35C: 57,6 m^2

Hmotnost prázdného stroje (předpokládaná):

F-35A: 9980 kg
F-35B: 10 660 kg
F-35C: 10 885 kg

Vzletová hmotnost: 37 577 kg

Maximální vzletová hmotnost: 22 680 kg (předpoklad, všechny verze)

Pohonná jednotka:
F-35A: 1× dvouproudový motor Pratt & Whitney F135 (tah 165 kN)
F-35B: 1× dvouproudový motor Pratt & Whitney F135 + Rolls-Royce/Allison pro svislý vzlet (tah 80 kN)
F-35C: 1× dvouproudový motor Pratt & Whitney F135

Tah/hmotnost: 0,683 (výpočet)