Poklady pod zemí: Jak se těží minerály

Poklady pod zemí: Jak se těží minerály
Sdílej
 
Velké mašiny, dřina, nebezpečí a tisíce tun rozhrabané půdy. To všechno dělají horníci proto, aby ze země vydolovali cenné nerosty.

 

V půdě pod našima nohama se ukrývá ohromné bohatství: zlato, stříbro, ale i uhlí nebo ropa. Člověka tyto poklady lákají od nepaměti, ale cesta za nimi byla vždy složitá. Nejstarší objevený důl je více než 40 000 let starý. Nachází se na jihovýchodě Afriky a naši předkové v něm těžili rudý minerál hematit, který mleli na prášek a používali jako barvivo.

Tvrdá práce

V historii platilo, že pracovat v dole je jedna z nejtěžších a nejnebezpečnějších prací vůbec. Horníkům hrozilo zavalení, otrava jedovatými plyny, udušení nebo požár a následná exploze. Jiné to ale vlastně není ani dnes. Lidem naštěstí pomáhá moderní technika včetně robotických strojů. Výhodou je i to, že většina současných dolů je povrchových. Horníci zpravidla nemusí do nebezpečných podzemních tunelů, naopak mohou ovládat stroje ze země. Povrchová těžba je navíc levnější a efektivnější.

 

Záhadné mašiny

Ze strojů u povrchového dolu vás na první pohled určitě nejvíc upoutá ohromné kolesové rypadlo. To na konci, co vypadá jako samurajská hvězdice, jsou ve skutečnosti lžíce. Nabírají do sebe horninu, kterou pak překlápí na pás. Po nadrcení putuje hornina do zásobníku. Další impozantní mašina, kterou můžete vidět u povrchových dolů, je tzv. dampr. Česky bychom ho mohli nazvat sklápěč, což odpovídá i jeho práci. Vytěženou horninu odváží k dalšímu zpracování. Největší dampry uvezou více než 300 tun materiálu – to je tolik, že by mu na korbu mohla vlézt až stovka slonů indických.

Důlní kombajn

Těžká technika vládne i v hlubinných dolech, kde najdete i oblíbenou zbraň záporáků ze starých sci-fi filmů – důlní kombajn. Používá se hlavně při těžbě uhlí. Na radlici má umístěná ozubená kola z pevné oceli, jimiž se zakousne do horniny a rozdrtí ji na malé úlomky. Ty padají do zásobníku a přes zadní část stroje odcházejí dál na zpracování. První kombajny tohoto druhu se objevily už v době parních strojů. Dnes jsou řízené na dálku počítačem a dokážou vytěžit až 40 tun uhlí za minutu.  

 

Podzemní vrtačka

Důlní vrtačka představuje další základní stroj pro práci v podpovrchovém dole. Umí jediné, a to hloubit díry. Některé vrtačky se používají při prozkoumávání horniny, zda je v ní kvalitní ruda. Jiné slouží k ražení tunelů pomocí výbušnin. Souprava vyvrtá díru, do ní se uloží výbušnina a zbytek už je snad jasný každému. Známé jsou také vrtačky, které se používají pro těžbu ropy. Provrtají se k ložisku a začnou z něj vysávat ropu, a to až v hloubce 10 km jako v případě nejhlubšího vrtu světa. Jmenoval se Deepwater Horizon a našli byste ho na mořském dně u amerického pobřeží. Před několika lety explodoval a způsobil ohromnou ekologickou katastrofu.

Co se těží

Jak správně nazvat to, co ze země vytěžíme? Souhrnně používáme označení „nerostné suroviny“. Patří sem rudy, ze kterých se vyrábí kovy. Dále jde o nerudy, což je surovina pro výrobu ostatních materiálů – například písku, štěrku nebo vápence. Nakonec se dají těžit i energetické suroviny jako uhlí, ropa nebo uran. Ty slouží jako palivo do motorů nebo pro výrobu elektřiny. Bez minerálů bychom nemohli vyrobit většinu věcí, které považujeme za samozřejmé. A dokud vědci nesestrojí nějakou univerzální látku, která se promění na cokoli budeme chtít, musíme si tohoto bohatství vážit a doufat, že nám ještě alespoň pár století vydrží.

 

 

Pro voko: Kouzla neživého světa

Pro voko: Kouzla neživého světa

Zlato na stromě: Rostliny klíčem k bohatství

Zlato na stromě: Rostliny klíčem k bohatství



Klíčová slova:
mineral, hornina, tezba, nerost, poklad, pod zemi
 

Články odjinud