Oceány zabírají 71 % povrchu planety. Prozkoumána je ale méně než jedna pětina. Mapovat a analyzovat tak obrovské plochy je lidsky i ekonomicky náročné. Výzkumníci proto upírají zraky k robotickým pomocníkům. Dne 5. června doplula do kanadského města Halifax plně robotická loď Mayflower. Vyplula z britského přístavu Plymouth o 40 dní dříve a během té doby urazila cestu dlouhou 5600 km. A to úplně sama, řízena umělou inteligencí, kterou pomáhali zkonstruovat inženýři z firem IBM a NVIDIA.
Oceanus má slavné dědictví
Úspěch robotické Mayflower inspiroval britskou společnost PML, aby si objednala stroj ještě větší a lepší. Jmenuje se Oceanus, podle prvního dítěte narozeného na palubě původní lodi Mayflower cestující mezi Anglií a Amerikou v roce 1620.
Robotická loď Oceanus bude měřit na délku 23,5 m, na šířku 3,5 metru a pohánět ji budou dva elektromotory. O jejich napájení se postará baterie a tu zase bude napájet dieselový generátor a solární panely na trupu lodi. Z baterií bude poháněno také početné elektronické vybavení. Např. senzory pro sběr dat o složení vody, světla, kamery a sonar či a systém měření hloubky.
Robotická loď ušetří
PLM neboli Plymouth Marine Laboratory je nezisková organizace s třicetiletou historií zabývající se mořským výzkumem. Mimo jiné sleduje kyselost oceánů a její vliv na korály a měkkýše. Cenné informace pak poskytuje vládě Spojeného království. Na rozdíl od robotické Mayflower nebude Oceanus katamarán, ale plavidlo s jednoduchým trupem. Výhodou takové robotické lodi je pochopitelně i to, že je mnohem levnější na výrobu a údržbu. Nemusí totiž mít to, co by musela mít loď ovládaná lidskou posádkou – kajuty, zásoby pitné vody, jídla a podobně.
Informace do velína
Na svou panenskou plavbu se Oceanus vydá z Británie na Falklandské ostrovy. S navigací umělé inteligenci na palubě pomůže systém GPS a dvě meteostanice. Sesbíraná data se budou přenášet s pomocí 4G/5G mobilních sítí a satelitního spojení do řídicího centra v laboratoři v Plymouthu. Shromážděné údaje se budou týkat oblastí, jako je změna klimatu, biologická rozmanitost, rybolov a biogeochemie (což je vědecká novinka; jde o „studium chemických, fyzikálních, geologických a biologických procesů a reakcí, které určují složení přírodního prostředí“).
Neprobádané území
Icarus Allen, šéf PML, sám přiznává, že ještě před pár lety by tohle celé byla jen věc ze sci-fi filmů. Oceanus podle něj představuje průkopnickou vizi, jak dělat dlouhodobý mořský výzkum způsobem nejen levnějším, ale navíc i šetrnějším k životnímu prostředí. Ač na palubě lodi stále bude dieselový motor, poslouží jen jako doplňkový generátor. Díky odstranění hmotnosti osob a obytné kapacity se výrazně sníží spotřeba paliva ve srovnání s tradičními výzkumnými plavidly s posádkou.
Řídicí centrum Oceanusu bude v laboratoři PML a bude zobrazovat oceánografické podmínky naměřené lodí prakticky reálném čase a po celé trase lodi. To dá vědcům přístup k nejnovějším a nejpřesnějším údajům, které pak budou moct dál využít ve své práci. A jakmile v praxi ověří, že Oceanus umí své úkoly splnit na 100 %, je téměř jisté, že se časem dočkáme mnoha a mnoha dalších podobných robotických výzkumníků.
Robotické lodě jsou tady!
Širý oceán je nezměrně velký a uprostřed Atlantiku se dvě lodě srazí asi jen těžko. Jenže dnešní lodní doprava má přesně vyznačené trasy a zejména u přístavů, podél pobřeží nebo v průplavech může být někdy pěkně rušno. A navíc ovládat desítky nebo stovky metrů dlouhou nákladní loď není zrovna jednoduché.
Parta vysloužilých námořních expertů z Izraele si řekla, že postaví umělou inteligenci právě pro tyhle případy. Nazvali ji Orca AI. A Japonci ji nedávno otestovali, když ji nechali pilotovat 750 tun těžkou nákladní loď Suzaka na cestě dlouhé 790 km. Nakonec zvládla 99 % cesty bez lidského zásahu. Během cesty se umělá inteligence vyhnula téměř 500 dalších lodí, protože kolem Tokia a Japonska obecně jich pluje spousta.
