Správné označení „Bojového Tudora“ je pohotovostní osobní automobil Škoda 1101 P. Automobilka v Mladé Boleslavi jich v letech 1948 až 1951 vyrobila 4237 kusů. Sloužily v československé armádě i u pohraniční stráže. Používal je také Sbor národní bezpečnosti (SNB), což bylo tehdejší označení policie. Právě od příslušníků těchto složek si vysloužily přezdívku „Bojový Tudor“ neboli „boják“.
Pohotovostní vozidlo domácí výroby
Důvodem vzniku tohoto nevšedního vozu byl nevyhovující autopark našich ozbrojených složek po druhé světové válce. Pestrá směs typů vozidel z různých zemí, mnohdy ve špatném technickém stavu, byla zdrojem častých potíží.
Stalo se například, že jedné stanici SNB na Šumavě se porouchal ojetý německý VW Kübelwagen KdF, ale automechanici v dílně k němu neměli náhradní díly. Po dlouhém shánění našli u silnice v příkopu opuštěný nepojízdný vrak stejného typu a v něm potřebnou součástku. „Kaďour“ opět jezdil, dokud se v něm neporouchalo něco jiného. Takových případů bylo tehdy hodně a řada jednotek auta vůbec neměla. Problém nevyřešila ani malá série aut Tatra 57 K, neboli „kačena“. Vedlo to k požadavku na urychlené zavedení nového pohotovostního vozidla domácí výroby.
Přestavba civilního auta
Vývoj zcela nového typu by byl zdlouhavý. Konstruktéři proto využili podvozek, motor a další části civilního osobního automobilu Škoda 1101 Tudor, jehož sériová výroba začala v roce 1946. Jeho oblou uzavřenou karoserii nahradili pohotovostní čtyřmístnou hranatou, otevřenou, se stahovací plátěnou střechou a sklopným předním sklem a „Bojový Tudor“ byl na světě.
Řidiči na útvarech si vozy oblíbili pro odolnost konstrukce a snadnou údržbu. Přesto, že to vlastně nebyl plnohodnotný terénní automobil, průchodnost terénem a schopnost jízdy po špatných lesních cestách měl mnohem lepší, než se původně předpokládalo.
Dneska muzejní unikát
Většina vozů Š 1101 P sloužila v hnědozelené barvě. Některá vozidla SNB, používaná veřejnou bezpečností (VB) v pořádkové a dopravní službě, dostala modrý nátěr s bílým, červeně lemovaným pruhem a nápisem HLÍDKA VB. Dosloužily do konce 50. let. Tehdy je postupně nahrazovaly nové typy.
Vyřazené „bojáky“ poté dosluhovaly zejména v lesnictví, zemědělství nebo u dalších civilních organizací a soukromých majitelů. Dodnes se jich dochovalo jen málo. Vůz v muzejní sbírce má výrobní číslo 132107. Původně sloužil u pohraniční stráže v Plané u Mariánských lázní. Nyní ho bohužel neuvidíte, čeká v depozitáři na generální opravu. Jeho čas ale ještě přijde.
Škoda 1101 P: Bojový Tudor
hmotnost: 1100kg
rozchod předních kol: 1200mm
rozchod zadních kol: 1250mm
rozvor náprav: 2485mm
pneumatiky: 5.5x16.00
max. rychlost: 100 km/h
spotřeba benzínu: 8,5l/100km
spotřeba oleje: 0,2 l/100 km
Motor: čtyřválcový, řadový, čtyřtaktní, chlazený vodou, o obsahu 1895 ccm, vrtání: 68 mm, zdvih: 75 mm, výkon: 32 Hp, mazání oběžné-tlakové, zapalování bateriové 6 V.
Převodovka: mechanická, řadicí páka na podlaze, 4 rychlostní stupně vpřed, 1 vzad, 3. a 4. stupeň synchronizován.
Rám-podvozek: vidlicový-trubkový, s pohonem zadních kol kardanovou hřídelí, všechna kola nezávisle odpružená příčnými listovými péry, vpředu s hydraulickými tlumiči.
Brzdy: nožní hydraulická na všechna 4 kola, ruční mechanická na zadní kola.
Řízení: šnekové, na levé straně.
Autor článku Jan Holub pracuje jako edukátor Muzea policie ČR.
