V září roku 1825 se odehrála jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách technického pokroku lidstva. Britský inženýr George Stephenson představil světu svou Locomotion No. 1, tedy parní Lokomotivu číslo 1. Její první cesta z Newcastlu do Darlingtonu ovšem vedla ironicky po silnici na speciálních vozech tažených koňmi.
Drsné podmínky zkušební jízdy ve vlaku
Den před oficiálním otevřením železnice 26. září 1825 se už konala zkušební jízda na kolejích mezi Shildonem a Darlingtonem. V osobním voze s názvem Experiment se svezli manažeři železniční společnosti.
Podmínky obsluhy lokomotivy byly opravdu spartánské. Strojvedoucí James Stephenson (starší bratr konstruktéra George) musel sedět na malé nechráněné plošince přímo vedle žhavého kotle. Topič William Gowling stál na úzkém stupátku mezi lokomotivou a tendrem, kde neustále přikládal uhlí do ohně.
První jízda s cestujícími: 14 km za 2 hodiny
Historickým dnem bylo ale 27. září 1825. Tehdy vlak osobně řídil George Stephenson a lokomotiva táhla jedenáct vagonů s uhlím, vagon Experiment a dalších dvacet otevřených vozů plných cestujících a dělníků. Trať vedla ze Stocktonu do Darlingtonu a měřila 14 kilometrů. Bylo sice prodáno kolem tří set jízdenek, ale vlak nakonec táhl zhruba dvojnásobek lidí, protože mnozí se prostě spontánně připojili bez lístku.
Celý vlak měl délku 121 metrů a vážil odhadem 80 tun. Cesta rozhodně nebyla bez problémů. Jeden vagon vykolejil, zablokoval se ventil čerpadla a průměrná rychlost vlaku činila 13 km/h. Cesta do Darlingtonu tak trvala dvě hodiny. Přesto na rovných úsecích lokomotiva dosáhla rychlosti 19 km/h, což byl na tehdejší dobu fofr přímo závratný.
Vize George Stephensona: Od Locomotion No. 1 k lokomotivě Rocket
Stephensonova mašina ovšem nebyla první parní lokomotivou na světě. Tu vyvinul již v roce 1804 konstruktér Richard Trevithick v Cornwallu. Locomotion No. 1 byla však první, která pravidelně přepravovala cestující na veřejné trati. Stephenson a jeho podporovatelé zkrátka pochopili, že budoucnost patří železnici, a jeho vize se naplnila. Do roku 1830 již provozoval slavnou trať z Liverpoolu do Manchesteru, kde jeho lokomotiva Rocket dosahovala rychlosti až 48 km/h.
Počátky železnice v Česku
Už v roce 1832, dorazila železnice i na naše území, zatím ale bez parní lokomotivy. Koněspřežka z Českých Budějovic do Lince byla první železnicí v českých zemích. Za projektem stál František Antonín hrabě Kolowrat, který chtěl vozit sůl z Gmundenu na české trhy.
Parní železnice se ale u nás rozjela brzy poté. V roce 1838 dojel první parní vlak z Vídně do Brna. Lokomotiva Austria překonala 136 kilometrů za šest hodin. Praha se k železniční síti připojila v roce 1845, když do ní dorazil první vlak z Olomouce.
Historie české železniční dopravy:
INFOGRAFIKA
1832 – Zahájení provozu koněspřežné železnice České Budějovice — Linec (první železnice na českém území)
1838 – Příjezd prvního parního vlaku na území Čech a Moravy (Vídeň-Brno)
1845 – Dokončení hlavního tahu Vídeň-Olomouc-Praha, příjezd prvního parního vlaku do Prahy
1903 – Zahájení elektrického provozu na železnici Tábor-Bechyně (první elektrifikovaná trať v Rakousku-Uhersku)
1927 – Škoda začíná vyrábět elektrické lokomotivy
1936 – Zavedení expresních spojů Slovenská strela z Prahy do Bratislavy (jízdní doba 4 h. 18 min.)
1964 – Nasazení příměstských jednotek Žabotlam (řada 451/452) a rychlostní rekord parních lokomotiv 162 km/h
2004 – Aktuální rychlostní rekord na české železnici 237,04 km/h (jednotka Pendolino)
2024 – Zahájení provozu první bateriové jednotky RegioPanter BEMU
2025 – První autonomní vlaky v pravidelném provozu / Zahájení provozu vlaků rychlostí 200 km/h
